Stopa matice

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V lineární algebře je stopa čtvercové matice 𝑨 definována jako součet prvků na hlavní diagonále. Značí se tr𝑨. [1]

Pro komplexní matice platí, že stopa je součtem jejích vlastních čísel včetně násobností. Stopa splňuje tr(𝑨𝑩)=tr(𝑩𝑨) pro libovolné dvě matice 𝑨 a 𝑩 odpovídajících velikostí, a proto podobné matice mají stejnou stopu.

Definice

Pro matici

𝑨=(a11a12a1na21a22a2nan1an2ann)Tn×n

má stopa hodnotu

tr𝑨=i=1naii=a11+a22++ann.

Prvky 𝑨 mohou být reálná čísla, komplexní čísla nebo obecněji prvky tělesa T. Stopa je definována pouze pro čtvercové matice, tj. typu n×n.

Ukázka

Stopa matice

𝑨=(a11a12a13a21a22a23a31a32a33)=(10311526125)

je

tr(𝑨)=i=13aii=a11+a22+a33=1+5+(5)=1.

Vlastnosti

  • Stopa je lineární zobrazení, neboli pro libovolné čtvercové matice 𝑨 a 𝑩 stejného řádu nad tělesem T a libovolné rT platí:
    tr(𝑨+𝑩)=tr𝑨+tr𝑩
    tr(r𝑨)=rtr𝑨
neboť transpozice matice nemění hodnoty prvků, které leží na hlavní diagonále.

Stopa součinu

Matice ve stopě součinu dvou matic lze zaměnit beze změny výsledku. Pro matice 𝑨 a 𝑩 typu m×n a n×m platí:

tr(𝑨𝑩)=tr(𝑩𝑨)

což bezprostředně plyne z definice maticového součinu:

tr(𝑨𝑩)=i=1m(𝑨𝑩)ii=i=1mj=1naijbji=j=1ni=1mbjiaij=j=1n(𝑩𝑨)jj=tr(𝑩𝑨).

Tato vlastnost je zajímavá, protože součin matic není komutativní a současně stopa součinu tr(𝑨𝑩) se obvykle liší od součinu stop tr𝑨tr𝑩.[pozn. 1]

Podobné matice mají stejnou stopu, neboli pro čtvercovou matici 𝑨 a regulární matici 𝑷 stejného řádu platí:

tr(𝑷1𝑨𝑷)=tr(𝑷1(𝑨𝑷))=tr((𝑨𝑷)𝑷1)=tr(𝑨).

Jinými slovy, stopa je invariantní vůči změně báze.

Obecněji je stopa neměnná při kruhových posunech činitelů:

tr(𝑨𝑩𝑪𝑫)=tr(𝑩𝑪𝑫𝑨)=tr(𝑪𝑫𝑨𝑩)=tr(𝑫𝑨𝑩𝑪).

Některé permutace nejsou povoleny, přičemž obecně platí: tr(𝑨𝑩𝑪)tr(𝑨𝑪𝑩).

U součinu tří symetrických matic, je však povolena jakákoli permutace:

tr(𝑨𝑩𝑪)=tr((𝑨𝑩𝑪)𝖳)=tr(𝑪𝖳𝑩𝖳𝑨𝖳)=tr(𝑪𝑩𝑨)=tr(𝑨𝑪𝑩).

Pro více než tři činitele však obecně neplatí libovolná záměna pořadí ani u symetrických matic.

Souvislost se skalárním součinem

Stopu čtvercové matice, která vznikne ze součinu dvou obdélníkových matic, lze přepsat jako součet dílčích součinů dvojic prvků na stejných pozicích, tj. jako součet všech prvků jejich Hadamardova součinu.

Formálně, jsou-li 𝑨 a 𝑩 jsou dvě matice typu m×n, pak

tr(𝑨𝖳𝑩)=tr(𝑨𝑩𝖳)=tr(𝑩𝖳𝑨)=tr(𝑩𝑨𝖳)=i=1mj=1naijbij.

Když se na matici m×n pohlíží jako na vektor délky mn (což je proces nazývaný vektorizace), pak uvedený výpočet na maticích 𝑨 a 𝑩 odpovídá standardnímu skalárnímu součinu.

Podle uvedené rovnice je tr(𝑨𝖳𝑨) součtem druhých mocnin, a proto je vždy nezáporná. Nulu nabývá pouze v případě, je-li matice 𝑨 nulová, což odpovídá pozitivní definitnosti. Společně se symetrií tr(𝑨𝖳𝑩)=tr(𝑩𝖳𝑨) vyplývá, že uvedený součin tvoří unitární prostor na množině reálných matic stejného typu. Stopa součinu tr(𝑨𝖳𝑩) se nazývá Frobeniův skalární součin matic 𝑨 a 𝑩. Norma odvozená z tohoto skalárního součinu se nazývá Frobeniova norma.

Pro reálné pozitivně semidefinitní matice 𝑨 a 𝑩 stejného řádu je tato norma submultiplikativní:

0[tr(𝑨𝑩)]2tr(𝑨2)tr(𝑩2)[tr(𝑨)]2[tr(𝑩)]2 ,

což lze dokázat pomocí Cauchyho-Schwarzovy nerovnosti.

Frobeniův vnitřní součin a norma se často užívají v maticovém počtu a ve statistice.

Jmenovitě platí, že pro reálné sloupcové vektory 𝒖,𝒗n je stopa jejich tenzorového součinu rovna jejich standardnímu skalárnímu součinu: tr(𝒗𝒖𝖳)=𝒖𝖳𝒗.

Stopa Kroneckerova součinu

Stopa Kroneckerova součinu dvou matric je součinem jejich stop:

tr(𝑨𝑩)=tr(𝑨)tr(𝑩).

Stopa a vlastní čísla

Stopa reálné nebo komplexní matice je rovna součtu jejích vlastních čísel.

Každá komplexní čtvercová matice 𝑨 řádu nn vlastních číslel λ1,,λn (každé je zopakováno tolikrát, kolik činí jeho algebraická násobnost) a pro vlastní čísla pak platí:

tr(𝑨)=i=1nλi.

Tuto vlastnost mají i reálné matice, jejichž vlastní čísla mohou být komplexní.

Vztah je důsledkem skutečnosti, že 𝑨 je podobná své Jordanově normální formě, což je horní trojúhelníková matice s λ1,,λn na hlavní diagonále.

Stopy vybraných matric

tr(𝐈n)=n
Z tohoto vztahu je odvozena obecná definice dimenze vektorového prostoru pomocí stopy.
  • Stopa hermitovské matice je reálná, protože hermitovské matice mají na diagonále reálná čísla.
  • Stopa permutační matice je počet pevných bodů odpovídající permutace. Člen aii je roven 1, jen je-li i-tý prvek permutace jejím pevným bodem. Ostatní prvky na diagonále jsou rovny 0.
𝑷𝑿=𝑿(𝑿𝖳𝑿)1𝑿𝖳tr(𝑷𝑿)=rank(𝑿).
Matice 𝑷𝑿 je idempotentní.
Pokud pro všechna k a čtvercovou matici 𝑨 platí: tr(𝑨k)=0, pak je 𝑨 nilpotentní.
Uvedená vlastnost neplatí pro tělesa charakteristiky n>0, protože jednotková matice řádu n není nilpotentní, ale tr(𝐈nk)=tr(𝐈n)=n0.

Charakterizace stopy

Následující tři vlastnosti:

tr(𝑨+𝑩)=tr(𝑨)+tr(𝑩),
tr(r𝑨)=rtr(𝑨),
tr(𝑨𝑩)=tr(𝑩𝑨),

charakterizují stopu matice až na skalární násobek v následujícím smyslu:

Pokud lineární funkcionál f na prostoru čtvercových matic splňuje f(xy)=f(yx), potom jsou f a tr navzájem přímo úměrné.

Odkazy

Poznámky

  1. Například, matice 𝑨=(0100),𝑩=(0010), mají součin 𝑨𝑩=(1000), přičemž pro jejich stopy platí: tr(𝑨𝑩)=100=tr𝑨tr𝑩.

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály