Trojúhelníková matice

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní trojúhelníková matice může mít nenulové prvky pouze ve zvýrazněném trojúhelníku, tedy na hlavní diagonále (vyznačené tučně) a nad ní. Všechny prvky pod diagonálou jsou nulové.

Trojúhelníková matice je v matematice speciální druh čtvercové matice. Horní trojúhelníková matice má všechny prvky pod hlavní diagonálou rovny nule. Podobně dolní trojúhelníková matice má všechny prvky nad hlavní diagonálou nulové.

Maticové rovnice s trojúhelníkovými maticemi jsou snadněji řešitelné, a proto jsou trojúhelníkové matice důležité zejména v numerické matematice. Řešení soustav lineárních rovnic pomocí LU rozkladu je založeno na rozkladu matice na součin dolní trojúhelníkové matice 𝑳 a horní trojúhelníkové matice 𝑼. Regulární maticeLU rozklad, právě když má všechny vedoucí hlavní subdeterminanty nenulové.

Definice

Horní trojúhelníková matice řádu n je matice tvaru:

𝑼=(u11u12u13u1n0u22u23u2n00000un1,n0000unn)

Formálně prvky horní trojúhelníkové matice splňují: uij=0 pro i>j.

Dolní trojúhelníková matice je matice tvaru:

𝑳=(l110000l21l22000l31l32000ln1ln2ln,n1lnn)

Formálně prvky dolní trojúhelníkové matice splňují: lij=0 pro i<j.

Speciálním případem je diagonální matice, která je horní i dolní trojúhelníkovou maticí zároveň.

Horní trojúhelníkové matice se v literatuře obvykle značí 𝑼 z angl. upper, případně 𝑹 - right, zatímco pro dolní trojúhelníkové se používá symbol 𝑳 - lower, resp. left.

Striktně horní a striktně dolní trojúhelníkové matice

Hodnoty prvků na hlavní diagonále nejsou u trojúhelníkových matic nijak omezeny. Jsou-li všechny prvky na hlavní diagonále trojúhelníkové matice rovny nule, jde o striktně horní, resp. striktně dolní trojúhelníkovou matici. Striktně horní i striktně dolní trojúhelníkové matice patří mezi nilpotentní matice.

Ukázky

Matice

(3234055600070009)

je horní trojúhelníková, zatímco

(10029604969)

je dolní trojúhelníková.

Matice

(0050)

je striktně dolní trojúhelníková.

Dopředná a zpětná substituce

Soustavy lineárních rovnic ve tvaru 𝑳𝒙=𝒃 a 𝑼𝒙=𝒃 jsou řešitelné dopřednou substitucí pro dolní trojúhelníkové matice s nenulovou diagonálou a analogicky zpětnou substitucí pro horní trojúhelníkové matice. Název odpovídá postupu, kdy pro dolní trojúhelníkové matice se z první rovnice soustavy nejprve určí x1, to se pak dosadí do následující rovnice, aby bylo možné určit x2, a tento postup se opakuje až pro xn. U horní trojúhelníkové matici se postupuje obráceně, nejprve se z poslední rovnice soustavy určí xn, to se pak dosadí do předchozí rovnice, z níž se určí xn1, atd. až se dojde k x1.

Ani v jednom z uvedených postupů není třeba invertovat matici soustavy.

Dopředná substituce

Maticová rovnice 𝑳𝒙=𝒃 s dolní trojúhelníkovou maticí 𝑳 s nenulovými prvky na diagonále odpovídá následující soustavě lineárních rovnic:

l11x1=b1l21x1+l22x2=b2ln1x1+ln2x2++lnnxn=bn

První rovnice l11x1=b1 obsahuje jedinou neznámou x1, a tak z ní lze přímo určit první složku řešení x1. Druhá rovnice se týká jen neznámých x1 a x2, a proto ji lze jednoznačně vyřešit, jakmile se do x1 dosadí hodnota získaná z první rovnice. Obecně, j-tá rovnice obsahuje pouze neznámé x1,,xj, a proto z ní lze určit xj pomocí již dříve získaných hodnot neznámých x1,,xj1. Postupu odpovídají následující vzorce pro výpočet řešení:

x1=b1l11,x2=b2l21x1l22,xj=bji=1j1ljixiljj,xn=bni=1n1lnixilnn.

Maticovou rovnici s horní trojúhelníkovou maticí 𝑼 lze vyřešit podobně, pouze v obráceném pořadí rovnic i neznámých.

Aplikace

Dopředná substituce se používá v ekonometrii ke konstrukci výnosové křivky.

Další vlastnosti

  • Matice je dolní trojúhelníková, právě když její transpozice je horní trojúhelníková matice.
  • Součin dvou trojúhelníkových matic stejného typu je trojúhelníková matice téhož typu.
  • Součin dvou striktně trojúhelníkových matic stejného typu je striktně trojúhelníková matice téhož typu.
  • Trojúhelníková matice s nenulovými prvky na diagonále je regulární a matice k ní inverzní je trojúhelníková matice stejného typu.
  • Pro trojúhelníkovou matici platí, že její determinant i permanent jsou rovny součinu prvků na hlavní diagonále.
  • Vlastní čísla trojúhelníkové matice jsou prvky na hlavní diagonále. Počet výskytů vlastního čísla na diagonále je jeho algebraická násobnost, čili jeho násobnost jako kořene charakteristického polynomu p𝑨(x)=det(𝑨x𝐈) matice 𝑨. Jinými slovy, charakteristický polynom trojúhelníkové matice 𝑨 řádu n je roven
p𝑨(x)=(a11x)(a22x)(annx),
což je polynom stupně n, jehož kořeny jsou prvky na diagonále matice 𝑨 (včetně násobností). Uvedený vztah vyplývá ze skutečnosti, že 𝑨x𝐈 je také trojúhelníková matice a tudíž její determinant det(𝑨x𝐈) je součinem prvků na její diagonále, což jsou právě a11x,a22x,,annx.

Algebraické vlastnosti

  • Množina všech horních trojúhelníkových matic tvoří řešitelnou Lieovu algebru. Množina všech nilpotentních horních trojúhelníkových matic tvoří nilpotentní Lieovu algebru .
  • Množina všech regulárních horních trojúhelníkových matic tvoří řešitelnou grupu. Množina všech unipotentních horních trojúhelníkových matic, což jsou horní trojúhelníkové matice s 1 na diagonále, tvoří nilpotentní grupu.
  • Trojúhelníková matice řádu n může mít nejvýše n(n+1)2 nenulových prvků, což je také dimenze odpovídající Lieovy grupy, resp. algebraické grupy.

Stejné vlastnosti mají i dolní trojúhelníkové matice.

Aplikace

Pro své speciální vlastnosti se trojúhelníkové matice používají v různých oblastech matematiky, zejména v numerické matematice. V následujících tvrzeních jsou uvažovány matice nad tělesem komplexních čísel :

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Šablona:Autoritní data Šablona:Portály