Kombinační číslo

Z testwiki
Verze z 21. 2. 2025, 15:50, kterou vytvořil imported>Elektrolyt (Související články: oprava odkazu)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Binomické koeficienty lze uspořádat do tvaru Pascalova trojúhelníka, ve kterém je každá hodnota součtem dvou hodnot ležících nad ní. Pokud počítáme od nuly, tak na n-tém řádku odshora a k-té pozici na daném řádku se nachází (nk).
Znázornění binomické expanze do čtvrté mocniny

Kombinační číslo je matematická funkce, která udává počet kombinací, tzn. způsobů, jak vybrat k-prvkovou podmnožinu (bez ohledu na pořadí jejích prvků) z n-prvkové množiny (k a n jsou čísla přirozená). Kombinační čísla zapisujeme (nk) (čte se „n nad k“), někdy se používá také značení nCk, C(n,k) či Cnk. Hodnotu kombinačních čísel lze vyjádřit pomocí faktoriálu:

(nk)={n!k!(nk)!pro nk0;0jinak,

Platí rovnost

1=(00)=(n0)=(nn).

Kombinační čísla se používají hlavně v kombinatorice, velice důležité je využití v binomické větě (přičemž je zde označováno jako binomický koeficient), v Leibnizově pravidle nebo při výpočtu pravděpodobnosti v binomickém rozdělení.

Základní vlastnosti

Pro přirozená čísla n a k, kde 0kn a m, platí:[1]

Šablona:Sloupce


Zobecnění kombinačních čísel

Pokud definujeme kombinační číslo takto

(zk)=z(z1)(z2)(zk+1)k!,

kde k je nezáporné celé číslo, pak je zřejmé, že pravá strana má smysl, i když číslo z není celé nezáporné. Na číslo z dokonce nemusíme klást žádné podmínky, může se jednat dokonce o číslo komplexní. Vztah je tedy přirozeným zobecněním kombinačních čísel a je používán hlavně v zobecněné binomické větě.

Další možnou definici nám umožňuje nahrazení faktoriálu gama funkcí

(zk)=Γ(z+1)Γ(zk+1)Γ(k+1),

kde z i k mohou být komplexní čísla – pak ovšem nebudou platit popsané vlastnosti kombinačních čísel pro všechny hodnoty.

Odkazy

Literatura

Reference

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data Šablona:Portály