Binomické rozdělení

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tři příklady binomického rozdělení.
Distribuční funkce odpovídající příkladům nahoře.

Binomické rozdělení (někdy též Bernoulliho schéma) popisuje četnost výskytu náhodného jevu v n nezávislých pokusech, v nichž má jev stále stejnou pravděpodobnost. Pokud speciálně n=1, jde o alternativní rozdělení.

V matematických textech se můžeme setkat s označením X ~ Bi(n,p) (někde také jako B(n,p)), kde n udává počet pokusů a p udává pravděpodobnost daného jevu.

Rozdělení pravděpodobnosti

Diskrétní náhodná veličina X s binomickým rozdělením může nabývat celočíselných hodnot od nuly po n.

Pravděpodobnost, že jev nastane právě x-krát z n pokusů při pravděpodobnosti jevu p, je určena rozdělením

P[X=x]=(nx)px(1p)nx,

kde (nx) je kombinační číslo.

Charakteristiky rozdělení

Binomické rozdělení lze také popsat některými charakteristikami.

Střední hodnota binomického rozdělení je

E(X)=np

Rozptyl je

D(X)=np(1p)

Pro koeficient šikmosti dostáváme

γ1=12pnp(1p)

Koeficient špičatosti binomického rozdělení má hodnotu

γ2=16p(1p)np(1p)

Momentovou vytvořující funkci lze zapsat ve tvaru

m(z)=[pez+(1p)]n

Příklady

Šablona:Podrobně

  • Jaká je pravděpodobnost, že při 5 vrzích kostkou padne právě 2× číslo 1?
n=5,x=2,p=1/6
p2=(52)(16)2(116)(52)0,16=16 %
  • Pro n a malé pravděpodobnosti, tzn. p0, přechází binomické rozdělení v rozdělení Poissonovo.
  • Pro p blízké 12 lze binomické rozdělení již od n v řádu několika desítek velmi dobře aproximovat normálním rozdělením.
  • Platí dokonce, že Binomické rozdělení Bi(n,p) lze aproximovat normálním rozdělením N(μ=np,σ2=np(1p)) pro dostatečně velká n. Důkaz viz odkazy.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály