Jonedovo lemma

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V matematice je Jonedovo lemma pravděpodobně nejdůležitějším výsledkem v teorii kategorií.[1] Je to abstraktní tvrzení o funktorech druhu morfismy do daného objektu. Jde o značné zobecnění Cayleyho věty z teorie grup (pokud se grupa vezme jako miniaturní kategorie pouze s jedním objektem a pouze isomorfismy). Umožňuje vnoření libovolné kategorie do kategorie funktorů (kontravariantních funktorů nad množinami) definovaných nad touto kategorií. Také objasňuje, jak se vnořená kategorie reprezentovatelných funktorů a jejich přirozených transformací chová ve vztahu k ostatním objektům v celé kategorii funktorů. Jde o důležitý nástroj, který stojí za mnoha moderními výsledky v algebraické geometrii a teorii reprezentace. Je pojmenováno po Nobuovi Jonedovi (anglicky psáno Yoneda).

Obecniny

Jonedovo lemma naznačuje, že místo zkoumání (lokálně malé) kategorie 𝒞 by se měla studovat kategorie všech funktorů z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 (kategorie množin s funkcemi jako svými morfismy). Kategorie Set je považována za veskrze dobře pochopenou kategorii a funktor z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 je možné chápat jako „reprezentaci“ 𝒞 pomocí známých struktur. Původní kategorie 𝒞 je v této kategorii obsažena, ale spolu s ní se zde objevují nové objekty, které v 𝒞 chyběly či byly „skryté“. Práce s těmito objekty často sjednocuje a zjednodušuje postup.

Tento přístup je podobný (a ve skutečnosti je zobecněním) běžnému způsobu studia okruhů zkoumáním jejich modulů. Okruh nahradí kategorie 𝒞 a moduly nad tímto okruhem nahradí kategorie funktorů definovaných na 𝒞.

Formální znění

Jonedovo lemma se týká funktorů z dané kategorie 𝒞 do kategorie množin, 𝐒𝐞𝐭. Je-li 𝒞 lokálně malá kategorie (tj. hom-sady jsou skutečně množiny, nikoliv vlastní třídy), pak každý objekt A z 𝒞 dává vzniknout přirozenému funktoru do 𝐒𝐞𝐭, zvanému hom-funktor. Tento funktor se značí:

hA=Hom(A,) .

Tento (kovariantní) hom-funktor hA zobrazí X do množiny morfismů Hom(A,X) a morfismus f:XY na morfismus f (složení s f vlevo), který zobrazuje morfismus g v Hom(A,X) na morfismus fg v Hom(A,Y) . Konkrétně,

hA(f)=Hom(A,f), neboli
hA(f)(g)=fg .

Nechť je F libovolný funktor z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 . Pak Jonedovo lemma říká, že: Šablona:Citát v rámečku Zápis 𝐒𝐞𝐭𝒞 zde označuje kategorii funktorů z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 .

Máme-li přirozenou transformaci Φ z hA do F, odpovídající prvek F(A) je u=ΦA(idA) ;Šablona:Poznámka dále máme-li prvek u z F(A), odpovídající přirozenou transformaci dostaneme z Φ(f)=F(f)(u) .

Kontravariantní verze

Existuje kontravariantní verze Jonedova lemmatu, která se týká kontravariantních funktorů z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 . Tato verze zahrnuje kontravariantní hom-funktor

hA=Hom(,A),

který zobrazuje X na hom-sadu Hom(X,A) . Pro libovolný kontravariantní funktor G z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 Jonedovo lemma říká, že

Nat(hA,G)G(A).

Ustálené názvosloví

Použití hA pro kovariantní hom-funktor a hA pro kontravariantní hom-funktor není zcela standardní. Mnoho textů a článků používá přesně opačné značení nebo úplně jiné symboly. Poslední moderní texty algebraické geometrie počínaje zakladatelskou EGA Alexandra Grothendiecka ovšem používají stejnou konvenci jako tento článek. Šablona:Poznámka

Mnemotechnické „padání do něčeho“ může být užitečné pro zapamatování, že hA je kontravariantní hom-funktor. Když písmeno A klesá (je použito jako dolní index), hA přiřadí k objektu X morfismy z X do A .

Důkaz

Důkaz Jonedova lemmatu je vystižen následujícím komutativním diagramem:

Důkaz Jonedova lemmatu
Důkaz Jonedova lemmatu

Tento diagram ukazuje, že přirozená transformace Φ je zcela určena ΦA(idA)=u, protože pro každý morfismus f:AX máme

ΦX(f)=(Ff)u .

Navíc jakýkoli prvek uF(A) tímto způsobem definuje přirozenou transformaci. Důkaz v kontravariantním případě je zcela analogický.

Jonedovo vnoření

Důležitým zvláštním případem Jonedova lemmatu je, když je funktor F z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 dalším hom-funktorem hB . V tomto případě kovariantní verze Jonedova lemmatu říká, že

Nat(hA,hB)Hom(B,A).

Tedy že přirozené transformace mezi hom-funktory jsou ve vzájemně jednoznačné korespondenci s morfismy (v opačném směru) mezi přidruženými objekty. Máme-li morfismus f:BA, přidružená přirozená transformace se značí Hom(f,) .

Pokud zobrazíme každý objekt A v 𝒞 na přidružený hom-funktor hA=Hom(A,) a každý morfismus f:BA na odpovídající přirozenou transformaci Hom(f,), určíme tím kontravariantní funktor h z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭𝒞, kategorie funktorů všech (kovariantních) funktorů z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 . h se dá interpretovat jako kovariantní funktor :

h:𝒞op𝐒𝐞𝐭𝒞.

Význam Jonedova lemmatu za těchto okolností je, že funktor h je plně věrný, a proto určuje vnoření 𝒞op do kategorie funktorů do 𝐒𝐞𝐭 . Sada všech funktorů {hA|AC} je podkategorií 𝐒𝐞𝐭𝒞 . Z Jonedova vnoření tedy vyplývá, že kategorie 𝒞op je izomorfní ke kategorii {hA|AC} .

Kontravariantní verze Jonedova lemmatu říká, že

Nat(hA,hB)Hom(A,B).

Proto h dává vzniknout kovariantnímu funktoru z 𝒞 do kategorie kontravariantních funktorů do 𝐒𝐞𝐭 :

h:𝒞𝐒𝐞𝐭𝒞op.

Jonedovo lemma pak říká, že každá lokálně malá kategorie 𝒞 může být vnořena do kategorie kontravariantních funktorů z 𝒞 do 𝐒𝐞𝐭 skrz h . Tomuto se říká Jonedovo vnoření.

Jonedovo vnoření je někdy označováno znakem よ, což je kana v rámci písma Hiragana, Jo. [2]

Reprezentovatelný funktor

Jonedovo vnoření v zásadě uvádí, že pro každou (lokálně malou) kategorii mohou být objekty v této kategorii reprezentovány pomocí předsvazků, a to plně a věrně. Jinými slovy,

Nat(hA,P)P(A).

pro nějaký předsvazek P. Mnoho běžných kategorií jsou ve skutečnosti předsvazky, ba po důkladnějším prozkoumání dokonce svazky, a jelikož takové případy mají obvykle topologickou povahu, lze je obecně považovat za toposy. Jonedovo lemma pak představuje nástroj, pomocí něhož lze topologickou strukturu kategorií zkoumat.


Z hlediska (ko)koncového kalkulu

Pro dvě kategorie 𝐂 a 𝐃 se dvěma funktory F,G:𝐂𝐃 lze přirozené transformace mezi nimi zapsat jako následující konec:

Nat(F,G)=c𝐂D(Fc,Gc)

Pro všechny funktory K:𝐂op𝐒𝐞𝐭𝐬 a H:𝐂𝐒𝐞𝐭𝐬 jsou následující vzorce jiná znění Jonedova lemmatu.[3]

Kc𝐂Kc×𝐂(,c),Kc𝐂Kc𝐂(c,),
Hc𝐂Hc×𝐂(c,),Hc𝐂Hc𝐂(,c).

Preaditivní kategorie, okruhy a moduly

Preaditivní kategorie je kategorie, v které sady morfismů tvoří abelovské grupy a skládání morfismů je bilineární; příkladem jsou kategorie abelovských grup nebo modulů. V preaditivní kategorii existuje jak „násobení“, tak „sčítání“ morfismů, a proto jsou preaditivní kategorie vnímány jako zobecnění okruhů. Okruhy jsou preaditivní kategorie s jedním objektem.

Jonedovo lemma je pravdivé i pro preaditivní kategorie, pokud si jako rozšíření zvolíme kategorii aditivních kontravariantních funktorů z původní kategorie do kategorie abelovských grup. Jedná se o funktory, které jsou kompatibilní se sčítáním morfismů, a lze je brát jako základ kategorie modulů nad původní kategorií. Jonedovo lemma pak poskytuje přirozený recept, jak zvětšit preaditivní kategorii tak, aby tato zvětšená verze zůstala preaditivní – ve skutečnosti je zvětšená verze abelovskou kategorií, což je mnohem silnější vlastnost. V případě okruhu R je rozšířená kategorie kategorií všech pravých R-modulů a znění Jonedova lemmatu se redukuje na známý isomorfismus:

MHomR(R,M)    pro všechny pravé R-moduly M.

Vztah ke Cayleyově větě

Jak bylo uvedeno výše, Jonedovo lemma může být považováno za značné zobecnění Cayleyovy věty z teorie grup. Aby to bylo zřejmé, nechť je 𝒞 kategorie s jediným objektem * s tím, že každý morfismus je izomorfismus (tj. grupoid s jediným objektem). Pak G=Hom𝒞(*,*) tvoří grupu pod operací skládání a jakoukoli grupu lze tímto způsobem realizovat jako kategorii.

V tomto kontextu kovariantní funktor 𝒞𝐒𝐞𝐭 sestává z množiny X a grupového homomorfismu GS|X|, kde S|X| je grupa permutací X; čili X je G-sada . Přirozená transformace mezi takovými funktory je to samé jako ekvivariantní zobrazení mezi G-sadami: množinová funkce α:XY s tou vlastností, že α(gx)=gα(x) pro všechna g v G a x v X. (Na levé straně rovnice označuje akci G na X a na pravé straně akci na Y.)

Nyní, kovariantní hom-funktor Hom𝒞(*,) odpovídá akci G na sobě samé podle násobení vlevo (kontravariantní verze odpovídá násobení vpravo). Jonedovo lemma pro F=Hom𝒞(*,) říká, že

Nat(Hom𝒞(*,),Hom𝒞(*,))Hom𝒞(*,*) ,

to jest, ekvivariantní zobrazení z této G-sady na sebe jsou v bijekci s G. Jde si však povšimnout, že a) tato zobrazení tvoří grupu podle skládání, což je podgrupa S|G| a b) funkce, která tuto bijekci určuje, je grupový homomorfismus. (V opačném směru každé g v G odpovídá ekvivariantnímu zobrazení násobení vpravo podle g.) Takže G je izomorfní k nějaké podgrupě S|G|, což je přesné znění Cayleyovy věty.

Historie

Jošiki Kinošita v roce 1996 řekl, že termín „Jonedovo lemma“ začal používat Saunders Mac Lane po rozhovoru s Jonedou. [4]

Odkazy

Poznámky

Šablona:Poznámky

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály