Ortogonální doplněk

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ortogonální doplněk roviny procházející počátkem je v prostoru 3 normálová přímka.

V matematice tvoří ortogonální doplněk množiny M všechny vektory, které jsou na prvky dané množiny kolmé. Značí se M.

Ortogonální doplněk se využívá v lineární algebře a funkcionální analýze. Má řadu aplikací, např. v teorii relativity.

Definice

Ortogonální doplněk množiny M ve vektorovém prostoru V se skalárním součinem je množina M všech vektorů z V které jsou kolmé na všechny vektory z M, formálně:

M={𝒗V:𝒖M:𝒗,𝒖=0}

Ukázka

Ortogonální doplněk množiny M={(1,32)T,(3,5,6)T} v prostoru 3 vzhledem ke standardnímu skalárnímu součinu tvoří všechny vektory 𝒗 takové, že 𝒗,(1,32)T=0 a zároveň 𝒗,(3,5,6)T=0.

Souřadnice hledaných vektorů 𝒗 lze popsat homogenní soustavou lineárních rovnic:

v1+3v22v3=03v1+5v2+6v3=0

neboli soustavou 𝑨𝒗=0, kde řádky matice 𝑨 tvoří vektory množiny M.

Řešením soustavy neboli jádrem matice 𝑨, a tedy i ortogonálním doplňkem množiny M je M=ker𝑨={c(7,3,1)T:c}.

Geometricky lze doplněk M interpretovat jako normálu k rovině U určené počátkem a body množiny M. Nenulové vektory této přímky jsou kolmé nejenom na oba vektory z M, ale na všechny vektory roviny U.

Jinými slovy, M je nejen ortogonální doplněk řádků matice 𝑨, ale zároveň i ortogonálním doplňkem U jejího řádkového prostoru U, t.j. prostoru obsahujícího všechny lineární kombinace obou řádků 𝑨.

Zobecnění pro bilineární formy

Pokud pro vektory 𝒖 a 𝒗 z vektorového prostoru V nad tělesem T s bilineární formou B platí, že B(𝒖,𝒗)=0, potom 𝒖 je zleva kolmý (ortogonální) k 𝒗, a také 𝒗 je k 𝒖 kolmý zprava. Pro podmnožinu M prostoru V se levý ortogonální doplněk W definuje jako:

W={𝒗V:𝒖M:B(𝒗,𝒖)=0}

Analogicky lze definovat pravý ortogonální doplněk. Pro bilineární formu, splňující 𝒖,𝒗V:B(𝒖,𝒗)=0B(𝒗,𝒖)=0, se levý a pravý doplněk shodují. Uvedený případ nastává, například pokud B je symetrická nebo antisymetrická bilineární forma.

Definici doplňku lze rozšířit pro bilineární formy na volném modulu nad komutativními okruhy a pro seskvilineární formy rozšířené tak, aby obsahovaly jakýkoli volný modul na komutativním okruhu s konjugací.

Vlastnosti zobecněného doplňku

  • Ortogonální doplněk je podprostorem vektorového prostoru V.
  • Pokud MN, pak MN.
  • Doplněk V celého prostoru V je podprostorem každého ortogonálního doplňku.
  • M(M)
  • Pokud je forma B nedegenerovaná a U je podprostorem prostoru V konečné dimenze, potom platí: dimU+dimU=dimV.

Vlastnosti

Pro ortogonální doplněk na unitárním prostoru V platí všechny vlastnosti uvedené v předchozím odstavci a dále:

  • M={𝒗V:𝒖M:𝒗,𝒖=0}={𝒗V:𝒖M:𝒖,𝒗=0}
  • M(spanM)={0}

Kolmost dvou vektorů 𝒖 a 𝒗 splňuje: 𝒖,𝒗=0c:𝒖𝒖+c𝒗, a tak ortogonální doplněk podprostoru U prostoru V lze zapsat jako množinu:

  • U={𝒗V: 𝒖U:𝒗𝒗+𝒖}

Každý uzavřený podprostor U Hilbertova prostoru V má navíc vlastnosti:

  • (U)=U
  • Prostor Vortogonální rozklad V=UU kde značí přímý součet dvou podprostorů.

Speciálními případy Hilbertových prostorů jsou unitární prostory konečné dimenze. V nich je vždy zaručeno, že dimU+dimU=dimV.

Maticové prostory

Je-li 𝑨 reálná či komplexní matice typu m×n a symboly R𝑨, S𝑨 a ker𝑨 značí řádkový prostor, sloupcový prostor a jádro matice 𝑨, resp., tak tyto prostory jsou vzájemnými ortogonálními doplňky:

  • (R𝑨)=ker𝑨
  • (S𝑨)=ker(𝑨T)

Aplikace

Ve speciální teorii relativity se ortogonální doplněk používá k určení současné nadroviny v bodě světočáry. Bilineární forma η použitá v Minkowského prostoru určuje pseudoeuklidovský prostor událostí. Počátek a všechny události na světelném kuželu jsou samy k sobě ortogonální. Když bilineární forma zobrazí časovou a prostorovou událost na nulu, pak jsou tyto události hyperbolicky ortogonální. Uvedená terminologie vychází z použití dvou sdružených hyperbol v pseudoeuklidovské rovině: sdružené průměry těchto hyperbol jsou hyperbolicky ortogonální.

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Související články

Šablona:Autoritní data