Gaussova funkce

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Grafy normalizovaných gaussovských funkcí s různými parametry

Gaussova funkce pojmenovaná po matematikovi Carlu Friedrichu Gaussovi je reálná funkce jedné reálné proměnné x se třemi parametry a,μ,σ ve tvaru

f(x)=ae(xμ)22σ2.

Čísla a a σ musí být kladná, μ je libovolné reálné, e je Eulerovo číslo (2,71828...). Graf funkce má v bodě x=μ vrchol o výšce a, který graf dělí na dvě vzájemně souměrné části – levou rostoucí z 0 a pravou klesající asymptoticky zpět k 0. Parametr σ určuje šířku „kopce“ ve výšce ae1/80,8825a. V polovině výšky má graf šířku 2σ2ln22,3548σ.

Normalizované funkce

Gaussova funkce se velmi často používá ve významu hustoty pravděpodobnosti. V takovém případě musí být její integrál (plocha pod grafem) přes celý definiční obor roven 1, což představuje pravděpodobnost jistého jevu.

f(x)dx=1

Tuto normalizační podmínku lze splnit vhodnou volbou konstanty a. Nejjednodušší gaussovskou funkcí je g(x)=ex2, jejíž integrál je roven π (viz Gaussův integrál), takže její normalizovaná verze musí mít tvar

gn(x)=1πex2.

Parametr μ pouze posouvá graf podél osy x, takže nemá vliv na hodnotu integrálu. Parametr σ graf rozšiřuje a integrál se přitom násobí číslem σ2. Obecná normalizovaná Gaussova funkce tedy musí mít tvar

fn(x)=1σ2πe(xμ)22σ2.

Parametr μ má v tomto případě význam střední hodnoty náhodné veličiny a parametr σ je směrodatná odchylka.

Fourierova transformace

Z matematického a fyzikálního hlediska jsou Gaussovy funkce významné také tím, že při μ=0 je Fourierovým obrazem funkce opět Gaussova funkce, obecně s jinými parametry.

f^(ξ)=12πf(x)eiξxdx=aσeσ2ξ2/2

Je-li navíc σ=1, je Gaussova funkce obrazem sama sebe (f^=f), takže představuje pevný bod Fourierovy transformace. Ze všech normalizovaných funkcí má tuto vlastnost pouze jediná:

fn(x)=12πex2/2.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály