Číselná posloupnost

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Číselná posloupnost je zobrazení z množiny přirozených čísel do libovolné číselné množiny (například do množiny komplexních nebo reálných čísel).

Nekonečná číselná posloupnost je každá funkce, jejímž definičním oborem je množina N všech přirozených čísel.

Konečná posloupnost je každá funkce, jejíž definiční obor je konečná podmnožina všech přirozených čísel. Pokud je posloupnost konečná, často ji nazýváme uspořádanou n-ticí. Uspořádanou n-tici čísel můžeme chápat jako souřadnice bodu v n-rozměrném prostoru a často ji nazýváme aritmetický vektor.

V matematice se pracuje také s nečíselnými posloupnostmi – například posloupnostmi funkcí.

Zadání posloupnosti

Vzorcem pro n-tý člen

[hn]n=1 např. hn=3+(1)n nekonečná posloupnost
[hn]n=15 např. hn=[0,5n]n=15 konečná posloupnost

Rekurentně

a) je dán první člen a vzorec k výpočtu členu an+1 pro každé n z množiny N a1=4,an+1=2an pro všechna n z množiny N

b) jsou dány první dva členy a vzorec k výpočtu bn+2 na základě znalosti bn a bn+1 b1=1, b2=1, bn+2=2bn+13bn pro všechna n z množiny N

Výčtem svých členů

hn=n1,n2,n3,,nn pro konečnou posloupnost

Vlastnosti posloupností

U číselných posloupností (obecněji u posloupností, jejichž oborem hodnot je uspořádaná množina) lze definovat následující vlastnosti:

  • Posloupnost [an]n=1 je rostoucí, právě když pro všechna n z množiny N je an<an+1
  • Posloupnost [an]n=1 je nerostoucí, právě když pro všechna n z množiny N je anan+1
  • Posloupnost [an]n=1 je klesající, právě když pro všechna n z množiny N je an>an+1
  • Posloupnost [an]n=1 je neklesající, právě když pro všechna n z množiny N je anan+1

Každá rostoucí posloupnost je neklesající, každá klesající posloupnost je nerostoucí. Je-li posloupnost nerostoucí nebo neklesající, říkáme, že je monotónní, posloupnost, která je rostoucí nebo klesající, je ryze monotónní.

  • Posloupnost [an]n=1 je shora omezená, právě když existuje reálné číslo h takové,že pro všechna n z množiny N je anh.
  • Posloupnost [an]n=1 je zdola omezená, právě když existuje reálné číslo d takové,že pro všechna n z množiny N je and.
  • Posloupnost se nazývá omezená, právě když je shora omezená a zároveň zdola omezená.

Konečná posloupnost délky n je

  • čistě bitonická, pokud existuje takové i, že posloupnost (a1,ai) je rostoucí a (ai,an) je klesající[1]
  • bitonická, pokud ji lze získat cyklickým posunutím (rotací) z nějaké čistě bitonické posloupnosti[2]

Jestliže se v libovolně malém ε-okolí bodu d, tzn. v intervalu (dε,d+ε), nachází nekonečně mnoho členů posloupnosti (an), pak bod d nazýváme hromadným bodem posloupnosti (an).

Limita

Šablona:Viz též Říkáme, že posloupnost

  • konverguje (je to konvergentní posloupnost), má-li konečnou limitu (např. 1,12,13, konverguje k 0),
  • diverguje (je to divergentní posloupnost), má-li nekonečnou limitu (např. 1,2,3, diverguje k ), nebo nemá limitu, ale osciluje (např. 1,1,1,1,).

Ze spojitosti uspořádání reálných čísel (věta o supremu a infimu) plyne, že monotónní reálná posloupnost musí mít limitu.

Vybraná posloupnost

Je-li (an)n=1 posloupnost (obecně reálných) čísel a (kn)n=1 rostoucí posloupnost přirozených čísel, pak výraz (akn)n=1 nazýváme posloupnost vybraná (též podposloupnost) z an (jinými slovy, z an vybereme některé členy, např. všechny liché).

Platí důležitá Bolzano-Weierstrassova věta: Z každé omezené posloupnosti reálných čísel lze vybrat konvergentní posloupnost. Tato věta je založena na axiomu výběru a proto v některých logických systémech (např. intuicionistická logika) neplatí.

Odkazy

Reference

  1. Šablona:Citace elektronické monografie
  2. MAREŠ, Martin. 5. Hradlové sítě, S. 11.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data