Kanonická hybnost

Z testwiki
Verze z 13. 2. 2025, 01:28, kterou vytvořil imported>Osidor (ᵗʸᵖᵒ)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kanonická hybnost (někdy též zobecněná hybnost) je základní fyzikální veličina v rámci Hamiltonovy mechaniky a zobecňuje zde roli rychlosti. Kanonická hybnost společně se zobecněnými souřadnicemi parametrizuje fázový prostor. Kanonická hybnost se vyskytuje například v Hamiltonových rovnicích a v definici Poissonovy závorky.

Definice a význam

Kanonická hybnost pj je definována jako parciální derivace Lagrangeovy funkce L vůči j-té zobecněné rychlosti q˙j.

pjLq˙j

Přímo z definice vyplývá, že pj je kovektorŠablona:Poznámka. Kanonické hybnosti jsou navzájem nezávislé a nezávisí explicitně ani na žádných souřadnicích qi. Tuto jejich nezávislost můžeme zapsat následovně.

pipj=δij,pjqi=0,qipj=0i,j

Ve fyzikálním systému s n stupni volnosti je tak každý bod ve fázovém prostoru popsán právě 2n parametry a to (q1,,qn,p1,,pn)Šablona:Poznámka. Pár souřadnice a příslušné hybnosti (qj,pj) nazýváme pro každý index j dvojicí kanonicky sdružených proměnných.

Geometrická interpretace

V Lagrangeově mechanice se zobecněné rychlosti q˙j popisují jako vektory ležící v tečném prostoru ke konfiguračnímu prostoru. Naproti tomu v Hamiltonově mechanice přebírají kanonické hybnosti roli zobecněných rychlostí. Kanonické hybnosti jsou kovektory a leží v takzvaném kotečném prostoru konfiguračního prostoru. Kotečný prostor je duální vektorový prostor k tečnému prostoru (oba prostory jsou tečné ke konfiguračnímu prostoru ve stejném bodě). Dualita mezi Lagrangeovou a Hamiltonovou mechanikou tak tkví v dualitě vektorů a kovektorů. Stejně jako tečné prostory společně tvoří tečný bandl, kotečné prostory tvoří tzv. kotečný bandl.

Vlastnosti

Mějme Lagrangeovu funkci, která nezávisí na zobecněné souřadnici qj (v konzervativním systému). Z pohybových rovnic pak vyplývá, že se v čase zachovává kanonická hybnost, kterou v tomto kontextu nazýváme zobecněná hybnost. Pohybová rovnice pro j-tou souřadnici qj se zde zjednoduší, protože druhý člen je díky nezávislosti L na qj nulový.

ddt(Lq˙j)Lqj=0ddt(Lq˙j)=0pjLq˙j=C

Například pro klasický fyzikální systém pouze s jedním volným hmotným bodem má Lagrangián tvar

L=12mi(q˙i)2.

Pokud explicitně spočítáme parciální derivaci z L uvedeného výše, zobecněná hybnost je pak rovna mq˙jŠablona:Poznámka, což odpovídá newtonovské hybnosti ve známém tvaru hmotnost krát rychlost. V tomto speciálním případě se klasická newtonovská hybnost rovná zobecněné hybnosti a zachovává se.

Za výše uvedených předpokladů se zobecněná hybnost zachovává, ale obecně nemusí být rovna newtonovské hybnosti. Například pro nabitou částici v magnetickém poli dostaneme výraz pj=mq˙j+eAjŠablona:Poznámka, kde e je náboj částice a A je vektorový potenciál elektromagnetického pole. Pokud pokud je zde vektorový potenciál nezávislý na souřadnici qj, pak se zobecněná hybnost v čase zachovává, ale naproti tomu newtonovská hybnost nemusí.

Odkazy

Poznámky

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • [1] – hlavní stránka Ústavu teoretické fyziky MFF UK

Šablona:Portály