Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence je v matematice kritérium pro určování, zda nekonečná řada funkcí konverguje stejnoměrně a absolutně. Používá se na řady, jejichž členy jsou funkce s reálnými nebo komplexními hodnotami, a je analogií srovnávacího kritéria pro určování konvergence řad reálných nebo komplexních čísel.

Tvrzení

Weierstrassovo kritérium stejnoměrné konvergence. Předpokládejme, že {fn} je posloupnost reálných nebo komplexních funkcí definovaných na množině A a že existuje posloupnost kladných čísel {Mn} taková, že

n1,xA: |fn(x)|Mn,
n=1Mn<

Pak řada

n=1fn(x)

konverguje absolutně a stejnoměrně na A.

Poznámka: Výsledek se často používá v kombinaci s limitní větou pro stejnoměrnou konvergenci. Společně říkají, že pokud kromě výše uvedených podmínek je množina A topologickým prostorem a funkce fn jsou spojité na A, pak řada konverguje ke spojité funkci.

Zobecnění

Obecnější verze Weierstrassova kritéria stejnoměrné konvergence platí, jestliže cílová množina funkcí {fn} je jakýkoli Banachův prostor, v tomto případě výraz

|fn(x)|Mn

může být nahrazen výrazem

fn(x)Mn,

kde je norma na Banachově prostoru. Pro příklad použití tohoto kritéria na Banachův prostor viz článek Fréchetova derivace.

Důkaz

Uvažujme posloupnost funkcí

Sn(x)=k=1nfk(x)

Protože řada n=1Mn konverguje a Šablona:Math pro každé Šablona:Mvar, pak podle Cauchyova kritéria konvergence

ε>0:N:n>m>N:k=m+1nMk<ε.

Pro zvolené Šablona:Mvar platí

xA:n>m>N
|Sn(x)Sm(x)|=|k=m+1nfk(x)|(1)k=m+1n|fk(x)|k=m+1nMk<ε.

Tedy posloupnost částečných součtů řady konverguje stejnoměrně. Z definice proto řada k=1fk(x) konverguje stejnoměrně.

Pozn: Nerovnost (1) vyplývá z trojúhelníkové nerovnosti.

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Literatura

Šablona:Autoritní data