Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Různé významy Věta o střední hodnotě diferenciálního počtu (také Lagrangeova věta o střední hodnotě, Lagrangeova věta o přírůstku funkce) je matematická věta z oblasti diferenciálního počtu, která říká, že se při „hladké“ změně nějaké veličiny dosahuje v nějakém okamžiku průměrné rychlosti dané změny.

Rolleova věta

Šablona:Viz též Speciálním jednodušším případem Lagrangeovy věty je Rolleova věta, ze které již věta Lagrangeova snadno plyne:

Nechť funkce f(x) je spojitá na intervalu a,b, má derivaci v každém bodě intervalu (a,b) a platí f(a)=f(b). Pak existuje bod c(a,b) takový, že f(c)=0.

Geometrický význam

Geometrické znázornění Rolleovy věty

Rolleova věta říká, že za uvedených předpokladů existuje v intervalu (a,b) bod, v němž je tečna ke grafu funkce f(x) rovnoběžná s osou x.

Fyzikální význam

Fyzikálně lze Rolleovu větu interpretovat takto:

Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“ tak, že na začátku i konci tohoto procesu má stejnou velikost, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny nulová.

Lagrangeova věta o střední hodnotě

Lagrangeovu větu lze vyslovit následovně:

Nechť funkce f(x) je spojitá na intervalu a,b a má v každém bodě intervalu (a,b) derivaci. Pak existuje bod c(a,b) takový, že platí f(c)=f(b)f(a)ba.

Protože je derivace f(x) v bodě směrnice tečny, můžeme tvrdit, že pro f(x) platí:

  • f(c)>0f(x) je v tomto bodě rostoucí
  • f(c)<0f(x) je v tomto bodě klesající

Geometrický význam

Geometrický význam Lagrangeovy věty

Lagrangeova věta tvrdí, že za uvedených předpokladů v intervalu (a,b) existuje bod c, v němž je tečna k funkci f(x) rovnoběžná s přímkou vedenou body (a,f(a)) a (b,f(b)).

Fyzikální význam

Lagrangeovu větu lze fyzikálně interpretovat následovně:

Mění-li se nějaká veličina v čase „hladkým způsobem“, pak v nějakém okamžiku musí být okamžitá rychlost změny rovna průměrné rychlosti.

Zobecnění

Zobecněním Lagrangeovy věty je Cauchyova věta o střední hodnotě:

Nechť funkce f(x),g(x) jsou spojité na intervalu a,b, mají v každém bodě x intervalu (a,b) vlastní derivaci a nechť pro všechna x(a,b) platí g(x)0. Pak existuje bod c(a,b) takový, že platí f(c)g(c)=f(b)f(a)g(b)g(a).

Důkaz

Dokážeme Cauchyovu větu o střední hodnotě, Lagrangeova věta pak plyne z Cauchyovy věty volbou g(x)=x. Protože g(x)0 pro všechna x(a,b), je podle obměněné implikace Rolleovy věty (důkaz) nutně g(a)g(b) (ostatní předpoklady Rolleovy věty jsou splněny díky předpokladům Cauchyovy věty). Můžeme tak definovat funkci

F(x)=f(x)+f(b)f(a)g(b)g(a)(g(x)g(a)).

Funkce F je zřejmě spojitá na intervalu a,b, má derivaci na intervalu (a,b) a F(a)=F(b)=f(a). F splňuje předpoklady Rolleovy věty a existuje tedy c(a,b) takové, že

0=F(c)=f(c)+f(b)f(a)g(b)g(a)g(c)

Dle předpokladu je g(c)0 a tedy

f(c)g(c)=f(b)f(a)g(b)g(a).

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data