Tlumené kmitání

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Neověřeno

Tlumené kmity v případě tělesa na pružině

Tlumené kmitání je mechanické kmitání, které po určité době ustává. V reálném světě vždy existuje tření a různé jiné odporové síly, které způsobují, že oscilující systém postupně ztrácí energii a jeho amplituda se s časem zmenšuje. Jakkoliv bychom se snažili zamezovat těmto nepříznivým vlivům, omezuje nás druhý zákon termodynamiky, podle kterého se mechanická energie postupně přeměňuje na vnitřní tepelnou energii. Závislost odporových sil od výchylky a její časové derivace může být obecně velmi složitá. V nejjednodušším modelu je odporová síla přímo úměrná první časové derivaci výchylky a působí proti narůstání výchylky. Takovému případu tlumení říkáme lineární tlumení a popisujeme ho vztahem Ft=bx˙. V případě tělesa na obrázku vpravo odporová síla vzduchu působí vždy proti směru pohybu tohoto tělesa.

Ve zmíněném ideálním případě lze zapsat pro časový vývoj výchylky následující diferenciální rovnici popisující silovou rovnováhu: Šablona:Vzorec

kde M, k a b je v případě mechanického oscilátoru hmotnost, tuhost pružiny a koeficient lineárního tlumení. Pokud obě strany rovnice vydělíme M, dostaneme Šablona:Vzorec

Zavedeme substituce, které nám později ulehčí práci při popisu řešení: Šablona:Vzorec Šablona:Vzorec

První parametr ω0se nazývá vlastní úhlová rychlost a určuje frekvenci (ω=2πf) v případě, kdyby na soustavu nepůsobily žádné tlumící vlivy. Druhý parametr ζ nazýváme relativní tlumení a podle jeho hodnoty pak určujeme typy tlumení.

Diferenciální rovnice nyní nabyla tvar:

Šablona:Vzorec


Tato homogenní diferenciální rovnice druhého stupně je řešitelná, předpokládáme, že hledané řešení x(t) má tvar

Šablona:Vzorec


kde λ jsou kořeny charakteristické rovnice.

Šablona:VzorecŠablona:Vzorec

Chování systému při tlumených kmitech

Časový průběh výchylky oscilátoru při různých typech tlumení

Při řešení charakteristické rovnice mohou nastat tři případy v závislosti na parametru relativního tlumení, podle kterých rozlišujeme tři situace

Nadkritické tlumení (ζ > 1)

λ1λ2; Im(λ1,2)=0 (dva různé reálné kořeny)

Při nadkritickém tlumení je systém přetlumený a při vychýlení se pomalu se vrací do rovnovážné polohy. Řešením diferenciální rovnice, která popisuje takový systém je funkce:


x(t)=C1eλ1t+C2eλ2t


Dosadíme-li počáteční podmínky pro vychýlení x0=C1+C2 a počáteční rychlost v0=C1λ1+C2λ2, můžeme potom odvodit vztah pro výchylku nadkriticky tlumeného oscilátoru v závislosti na čase a počátečních podmínkách:


x(t)=1λ2λ1[(λ2x0v0)eλ1t+(v0λ1x0)eλ2t][1]

Kritické tlumení (ζ = 1)

λ1=λ2; Im(λ1,2)=0 (jeden dvojnásobný reálný kořen)

Při kritickém tlumení se oscilátor ustálí v rovnovážné poloze nejrychleji. Získáme řešení charakteristické rovnice λ1,2=ω0 a řešením diferenciální rovnice je pak funkce:


x(t)=(C1+C2t)eω0t


Dosazením počátečních podmínek x0=C1 a v0=ω0C1+C2 a následnou úpravou pak dostaneme vztah pro závislost výchylky na počátečních podmínkách a čase:


x(t)=[x0+(v0+ω0x0)t]eω0t[1]

Podkritické tlumení (ζ < 1)

Im(λ1,2)0 (komplexně sdružené kořeny)

Při podkritickém tlumení zůstává v průběhu oscilátoru kmitavá složka, jejíž amplituda exponenciálně klesá.

Součinitel tlumení způsobí, že je pod odmocninou v řešení charakteristické rovnice nula a jejími kořeny jsou komplexní čísla. Ty pak přepíšeme do tvaru λ1,2=brω0±iΩ, kde Ω=ω01br2 je vlastní úhlová frekvence tlumených kmitů. Řešení diferenciální rovnice x(t)=C1eλ1t+C2eλ2t se upraví podle Eulerova vztahu a dostaneme tak funkci:


x(t)=ebrω0t[Acos(Ωt)+Bsin(Ωt)]


Dosazením počátečních podmínek x0=A a v0=Abrω0+BΩ a úpravou získáme výsledný vztah pro výchylku v závislosti na čase a počátečních podmínkách:


x(t)=ebrω0t[x0cos(Ωt)+x0brω0+v0Ωsin(Ωt)][1]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 VALÁŠEK, Michael, Václav BAUMA a Zbyněk ŠIKA. Mechanika B. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 2004. 121 s. .

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data