Homogenní diferenciální rovnice

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Termín „homogenní“ se v matematice používá v několika významech:

  1. Homogenní funkce
  2. Homogenní typ diferenciálních rovnic prvního řádu
  3. Homogenní diferenciální rovnice (v protikladu k „nehomogenním“ diferenciálním rovnicím); jedná se o vlastnost určitých lineárních diferenciálních rovnic, která nesouvisí s výše uvedenými dvěma případy

Homogenní funkce

Šablona:Viz též Definice. Funkci  f(x)  nazýváme homogenní funkcí stupně n, jestliže znásobením proměnné konstantním parametrem  λ dostaneme:

f(λx)=λnf(x).

Tuto definici můžeme zobecnit na funkce více proměnných; například funkce dvou proměnných f(x,y) se nazývá homogenní stupně n, jestliže nahrazením obou proměnných  x  a  y  jejich násobkem  λx  a  λy,  dostaneme

f(λx,λy)=λnf(x,y).

Příklad. Funkce  f(x,y)=(2x23y2+4xy)  je homogenní funkcí stupně 2 protože:

f(λx,λy)=[2(λx)23(λy)2+4(λxλy)]=(2λ2x23λ2y2+4λ2xy)=λ2(2x23y2+4xy)=λ2f(x,y).

Tato definice homogenní funkce se používá pro klasifikaci určitého typu diferenciálních rovnic prvního řádu.

Homogenní typ diferenciálních rovnic prvního řádu

Obyčejná diferenciální rovnice prvního řádu ve tvaru:

M(x,y)dx+N(x,y)dy=0

je homogenního typu, jestliže obě funkce M(x, y) a N(x, y) jsou homogenní funkce stejného stupně n[1]. To znamená, že vynásobením každé proměnná parametrem  λ dostáváme:

M(λx,λy)=λnM(x,y)     a     N(λx,λy)=λnN(x,y).

odtud

M(λx,λy)N(λx,λy)=M(x,y)N(x,y).

Metoda řešení

V podílu   M(tx,ty)N(tx,ty)=M(x,y)N(x,y) můžeme položit   t=1/x.   Tím podíl zjednodušíme na nějakou funkci f jedné proměnné y/x:

M(x,y)N(x,y)=M(tx,ty)N(tx,ty)=M(1,y/x)N(1,y/x)=f(y/x).

Provedeme substituci y=ux a výsledek zderivujeme pomocí součinového pravidla:

d(ux)dx=xdudx+udxdx=xdudx+u,

čímž převedeme původní diferenciální rovnici na tvar umožňující separaci proměnných:

xdudx=f(u)u;

tento tvar můžeme přímo integrovat (viz obyčejná diferenciální rovnice).

Speciální případ

Diferenciální rovnici prvního řádu tvaru:

(ax+by+c)dx+(ex+fy+g)dy=0,

(kde a, b, c, e, f, g jsou konstanty) můžeme převést na homogenní tvar lineární transformací obou proměnných (α a β jsou konstanty):

t=x+α;z=y+β.

Homogenní lineární diferenciální rovnice

Definice. Lineární diferenciální rovnice se nazývá homogenní, pokud splňuje následující podmínku: Je-li  ϕ(x)  řešením rovnice, pak je řešením i  cϕ(x), kde c je libovolná (nenulová) konstanta. Aby tato podmínka byla splněna, každý term v lineární diferenciální rovnici se závislou proměnnou y musí obsahovat y nebo nějakou derivaci y; konstantní term homogenitu narušuje. Lineární diferenciální rovnice, která tuto podmínku nesplňuje, se nazývá nehomogenní.

Lineární diferenciální rovnice můžeme reprezentovat aplikací lineárního operátoru na y(x) kde x je nezávislá proměnná a y je závislá proměnná. Homogenní lineární diferenciální rovnice pak má následující tvar:

L(y)=0

kde L je diferenciální operátor tj. součet derivací, z nichž každá je znásobena nějakou funkcí  fi  proměnné x:

L=i=1nfi(x)didxi;

přitom  fi  mohou být konstanty, ale všechny  fi  se nesmí definitoricky rovnat nule.

Například následující diferenciální rovnice je homogenní

sin(x)d2ydx2+4dydx+y=0,

zatímco následující dvě jsou nehomogenní:

2x2d2ydx2+4xdydx+y=cos(x);
2x2d2ydx23xdydx+y=2.

Související články

Poznámky

Reference

Šablona:Překlad

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data