Výsledky hledání

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ukázat (20 předchozích | ) (20 | 50 | 100 | 250 | 500).

Stránky s odpovídajícím názvem

  • '''Náboj''' je ve [[fyzika|fyzice]] jedna z veličin, které jsou spojeny se zachováním [[Kvantové číslo Různé teorie [[Fyzika částic|fyziky částic]] zavádějí různá nábojová kvantová čísla. [[Standardní …
    9 KB (1 359 slov) - 15. 3. 2023, 00:20
  • [[Kategorie:Fyzika]] …
    766 bajtů (127 slov) - 8. 8. 2021, 12:43
  • '''Perioda''' označuje ve [[fyzika|fyzice]] [[fyzikální veličina|fyzikální veličinu]], která udává [[čas|dobu] {{Portály|Fyzika}} …
    1 KB (235 slov) - 21. 2. 2023, 10:06
  • …] spojenými pružinou. Spojení ovlivňuje způsob oscilace obou objektů. Ve [[Fyzika částic|fyzice částic]] jsou dvě částice vázané, pokud se vzájemně ovlivňují == Fyzika částic a kvantová teorie pole == …
    10 KB (1 551 slov) - 12. 1. 2025, 07:16
  • '''Práce''' ve [[fyzika|fyzikálním]] smyslu vyjadřuje [[Dráha (fyzika)|dráhový]] účinek působení [[síla|síly]] na [[těleso]] nebo na [[fyzikální …ementární hmotný objekt ([[částice|částici]], element [[objem]]u [[těleso (fyzika)|tělesa]]), tedy jako [[mechanická práce|mechanickou práci]] konanou na [[h …
    8 KB (1 432 slov) - 7. 10. 2024, 07:37
  • '''Pevnost''' je [[Fyzika|fyzikální]] vlastnost [[Pevná látka|pevných látek]], vyjadřující jejich odo …
    4 KB (722 slov) - 31. 1. 2025, 01:50
  • '''Stav''' je ve [[fyzika|fyzice]] souhrn všech vlastností daného [[fyzikální systém|fyzikálního syst [[Kategorie:Fyzika]] …
    5 KB (740 slov) - 28. 1. 2025, 21:03
  • …ším [[Kosmologie|kosmologické]] otázky týkající se velkých celků, kvantová fyzika se primárně týká nejmenších, tzv. [[Elementární částice|elementárních části Kvantová fyzika vychází z toho, že určité měřitelné veličiny se nemění spojitě (plynule),… …
    34 KB (5 853 slov) - 19. 6. 2024, 18:41
  • '''Akce''' (účinek) ve [[fyzika|fyzice]] je [[skalární veličina]], která popisuje časový vývoj [[fyzikální …
    4 KB (616 slov) - 5. 3. 2025, 21:02
  • …získanou (užitečnou), což může být například [[stroj]]em vykonaná [[práce (fyzika)|práce]] a energií dodanou. Pokud posuzujeme zařízení (systém), které nedok * {{cs}} [http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/611-tepelne-motory Tepelné motory] (Přehled… …
    4 KB (739 slov) - 4. 7. 2024, 14:10
  • Ve [[Fyzika|fyzice]] '''kompaktifikace''' znamená změnu teorie s ohledem na jednu z jej …paktifikují dodatečné dimenze teorie, a ve dvou nebo jedno-dimenzionální [[Fyzika pevných látek|fyzice pevných látek]], kde uvažujeme systém, který je omezen …
    4 KB (676 slov) - 13. 6. 2022, 11:50
  • {{Portály|Fyzika}} …
    6 KB (1 206 slov) - 10. 2. 2025, 15:41
  • {{Portály|Fyzika}} …
    697 bajtů (113 slov) - 6. 6. 2019, 03:35
  • …a)#Klasické systémy|klasické statistické soubory]] a [[Statistický soubor (fyzika)#Kvantové systémy|kvantové statistické soubory]]. | titul = Statistická fyzika
    12 KB (2 061 slov) - 3. 2. 2025, 05:31

Stránky s odpovídajícím textem

  • …ho dosahu v atomovém jádře. Tento potenciál je pojmenován podle japonského fyzika [[Hideki Jukawa|Hidekiho Jukawy]], nositele Nobelovy ceny za fyziku. {{Portály|Fyzika}} …
    723 bajtů (120 slov) - 15. 3. 2022, 23:08
  • …math> je [[výkon]], při kterém má stroj nebo zařízení nejvyšší [[účinnost (fyzika)|účinnost]]. {{Portály|Fyzika}} …
    560 bajtů (76 slov) - 18. 5. 2012, 10:38
  • '''Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení''' popisuje ve [[statistická fyzika|statistické fyzice]] systémy složené z klasických rozlišitelných [[částice| * Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981 …
    2 KB (251 slov) - 1. 8. 2022, 11:47
  • '''Boseho–Einsteinovo rozdělení''' popisuje ve [[statistická fyzika|statistické fyzice]] systémy složené z [[boson]]ů, tedy [[částice|částic]] * Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981 …
    2 KB (225 slov) - 1. 6. 2023, 05:07
  • '''Jaderný magneton''' je [[fyzika|fyzikální]] konstanta užívaná jako jednotka k vyjádření [[magnetický moment * [[jaderná fyzika]] …
    1 KB (182 slov) - 13. 5. 2024, 17:52
  • …(<math>\hbar\rightarrow0</math>), limitně blíží k chování podle [[klasická fyzika|klasické fyziky]]<ref>L. Skála, Úvod do kvantové mechaniky, Academia, Praha …ací pro princip korespondence. Ten se tedy dá vyjádřit i takto: ''Klasická fyzika je aproximací kvantové fyziky pro „velké objekty“''. …
    3 KB (429 slov) - 5. 10. 2017, 06:05
  • '''Fermiovo–Diracovo rozdělení''' popisuje ve [[statistická fyzika|statistické fyzice]] systémy složené z&nbsp;[[fermion]]ů, tedy [[částice|čá * Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981 …
    2 KB (253 slov) - 4. 6. 2021, 12:00
  • '''Krása''' (symbol ''B'') je [[kvantové číslo]] [[vůně (fyzika)|vůně]] odrážející rozdíl mezi počtem antikvarků b a počtem [[kvark b|kvark {{Portály|Fyzika}} …
    940 bajtů (153 slov) - 8. 8. 2021, 15:52
  • V [[teoretická fyzika|teoretické fyzice]] se jako '''extrémní černá díra''' označuje taková [[čer [[Kategorie:Relativistická fyzika]] …
    1 010 bajtů (158 slov) - 21. 1. 2022, 21:48
  • '''Sahova rovnice''' je významnou [[Rovnice|rovnicí]] ve [[Fyzika plazmatu|fyzice plazmatu]]. Popisuje [[ionizační stupeň]], který je závislý [[Kategorie:Fyzika plazmatu]] …
    1 014 bajtů (159 slov) - 8. 8. 2021, 17:14
  • …Pravda''' či '''pravdivost''' (symbol ''T'') je [[kvantové číslo]] [[vůně (fyzika)|vůně]] představující rozdíl mezi počtem [[kvark t|kvarků t]] a antikvarků {{Portály|Fyzika}} …
    1 014 bajtů (161 slov) - 21. 4. 2022, 08:58
  • * [[Molekulová fyzika]] [[Kategorie:Atomová fyzika]] …
    1 KB (156 slov) - 20. 1. 2023, 15:29
  • * [[Fyzika mikročástic]] * [[Kvantová fyzika]] …
    2 KB (262 slov) - 7. 5. 2014, 06:34
  • === Fyzika === …
    2 KB (260 slov) - 17. 8. 2021, 16:12
  • '''Inverze populace''' je takový [[fyzika|fyzikální]] stav [[kvantová soustava|kvantové soustavy]], při kterém došlo [[Kategorie:Kvantová fyzika]] …
    1 KB (193 slov) - 8. 8. 2021, 11:49
  • '''Bohrův poloměr''' je [[fyzika|fyzikální]] konstanta pojmenovaná po [[Niels Bohr|Nielsu Bohrovi]], který… [[Kategorie:Kvantová fyzika]] …
    1 KB (202 slov) - 13. 5. 2024, 17:53
  • {{Portály|Fyzika}} [[Kategorie:Fyzika částic]] …
    1 KB (202 slov) - 9. 8. 2021, 10:00
  • …itečným) výkonem [[stroj]]e a jeho příkonem vyjadřuje veličina [[účinnost (fyzika)|účinnost]]. * [[účinnost (fyzika)|účinnost]] …
    1 KB (185 slov) - 4. 7. 2024, 14:03
  • …upeň volnosti|stupně volnosti]] systému.<ref>KVASNICA, Jozef ''Statistická fyzika''. Academia Praha, 1983, 1998. {{ISBN|80-20006-76-1}}. Kapitola I.2 Fázový, …
    2 KB (259 slov) - 7. 6. 2020, 03:28
  • '''Perioda''' označuje ve [[fyzika|fyzice]] [[fyzikální veličina|fyzikální veličinu]], která udává [[čas|dobu] {{Portály|Fyzika}} …
    1 KB (235 slov) - 21. 2. 2023, 10:06
Ukázat (20 předchozích | ) (20 | 50 | 100 | 250 | 500).