Prvočíselná funkce

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Prvočíselná funkce je funkce udávající počet prvočísel menších nebo rovných zadanému reálnému číslu x [1][2]. Bývá značena pomocí řeckého písmeneme π jako π(x) (ovšem nesouvisí nijak přímo se známějším Ludolfovým číslem) a je předmětem studia v matematice, v teorii čísel.

Hodnoty π(n) pro prvních 60 přirozených čísel

Historie

Rozložení prvočísel mezi přirozenými čísly je předmětem zájmu číselných teoretiků již dlouho. Na konci 18. století vyslovili Carl Friedrich Gauss a Adrien-Marie Legendre domněnku, že prvočíselná funkce přibližně odpovídá funkci

x/ln(x)

tedy že

limxπ(x)x/ln(x)=1.

Tento výsledek, známý jako prvočíselná věta, se podařilo dokázat až v roce 1896, kdy jeho důkaz podali nezávisle na sobě Jacques Hadamard a Charles de la Vallée Poussin za použití Riemannovy funkce.

Algoritmy pro získání hodnoty π(x)

Pro malé hodnoty je nejsnazší explicitně zjistit všechna prvočísla menší než x (například pomocí Eratosthenova síta) a sečíst je.

Legendre vymyslel propracovanější způsob výpočtu π(x): Pro dané reálné číslo x a různá prvočísla p1p2, …, pk je počet přirozených čísel nesoudělných se všemi pi a menších než x roven

xixpi+i<jxpipji<j<kxpipjpk+,

Pokud za p1p2, …, pk zvolíme všechna prvočísla menší než odmocnina z x, je toto číslo rovno:

π(x)π(x)+1

Ještě lepší algoritmy od té doby vymysleli například Ernst Meissel nebo Derrick Henry Lehmer.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály