Levi-Civitův symbol

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V matematice, a zvlášť v tenzorovém počtu, se Levi-Civitův symbol (pojmenovaný po italském matematikovi Tullio Levi-Civitovi), také nazývaný permutační symbol nebo antisymetrický symbol, definuje následovně:

Levi-Civitův symbol
εijk={+1je-li (i,j,k) rovno (1,2,3),(2,3,1) nebo (3,1,2),1je-li (i,j,k) rovno (3,2,1),(1,3,2) nebo (2,1,3),0jindy, tj.: i=j nebo j=k nebo k=i,

tj. hodnota je 1 jestliže (i, j, k) je sudá permutace (1,2,3) a −1 jestliže je lichá.

Je pojmenován po italském matematikovi Civitovi. Používá se v mnoha oblastech matematiky a fyziky.

Například v algebře lze determinant 3×3 matice A napsat jako

i,j,k=13εijka1ia2ja3k

(a podobně pro čtvercové matice libovolné velikosti, viz níže)

a vektorový součin dvou vektorů lze napsat jako determinant:

𝐚×𝐛=|𝐞𝟏𝐞𝟐𝐞𝟑a1a2a3b1b2b3|=i,j,k=13εijk𝐞𝐢ajbk

nebo jednodušeji:

𝐚×𝐛=𝐜, ci=j,k=13εijkajbk

Toto lze dále zjednodušit užitím Einsteinovy konvence.

Levi-Civitův symbol lze zobecnit na vyšší dimenze:

εijk={+1je-li (i,j,k,,) suda permutace(1,2,3,4,)1je-li (i,j,k,,) licha permutace (1,2,3,4,)0jsou-li si 2 indexy rovny

Tudíž je rovno znaménku permutace v případě permutace, a nule jindy.

Tenzor, jehož komponenty jsou dány Levi-Civitovým symbolem (tenzor kovariantního rozsahu n), se někdy nazývá permutační tenzor. Ve skutečnosti se jedná o pseudotenzor, protože mění znaménko při nepřímé ortogonální transformaci (s jakobiánem −1, tj. rotace složené se zrcadlením). Protože Levi-Civitův symbol je pseudotenzor, výsledek vektorového součinu je pseudovektor a ne vektor.

Levi-Civitův symbol má vztah ke Kroneckerovu delta. Ve třech dimenzích je vztah dán následujícími rovnicemi:

εijkεlmn=δilδjmδkn+δimδjnδkl+δinδjlδkmδilδjnδkmδinδjmδklδimδjlδkn
i=13εijkεimn=δjmδknδjnδkm
i,j=13εijkεijn=2δkn

Navíc zřejmě platí, že

i,j,k,=1nεijk2=n!.

vždy platí v n dimenzích (sčítáme přes všechny permutace třídy n).

Příklady

1. Determinant n×n matice A=(aij) lze napsat jako

detA=εi1ina1i1anin,

kde každé il se sečte přes 1,,n.

Ekvivalentně můžeme napsat

detA=1n!εi1inεj1jnai1j1ainjn,

kde nyní každé il a každé jl se sečte přes 1,,n.

2. Jestliže A=(A1,A2,A3) a B=(B1,B2,B3) jsou vektory v R3, pak itá komponenta jejich vektorového součinu je rovna

(A×B)i=εijkAjBk.

například první komponenta A×B je A2B3A3B2. Z výše uvedeného výrazu pro vektorový součin je zřejmé, že A×B=B×A. Dále jestliže C=(C1,C2,C3) je vektor, podobně jako A a B, pak trojčlenný skalární součin

A(B×C)=εijkAiBjCk.

Z tohoto výrazu lze vidět, že trojčlenný skalární součin je antisymetrický vzhledem k výměně sousedních argumentů. Například A(B×C)=B(A×C).

3. Předpokládejme, že F=(F1,F2,F3) je vektorové pole definované na nějaké otevřené množině R3 s katézskými souřadnicemi x=(x1,x2,x3). Pak itá komponenta rotace F se rovná

(×F)i(x)=εijkxjFk(x).

Související články

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály