Dělení nulou

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dělení nulou je v matematice takové dělení, při němž je dělitel nula. Může být zapsáno jako a0, kde a je dělenec. V oborech reálných ani komplexních čísel nemá takové dělení smysl – nula je jediné číslo, kterým nelze dělit. V oboru komplexních čísel rozšířených o (komplexní) nekonečno je definováno pro všechny nenulové dělence jako .[1]

Při dělení v plovoucí řádové čárce může být výsledkem speciální hodnota not a number (není číslo) nebo nekonečno.

Interpretace v elementární aritmetice

Když se mluví o dělení na základní úrovni, je často považováno za rozdělování množiny objektů na stejné části. Např.: Pokud máme deset kvádrů a rozdělíme je na skupiny po pěti, dostaneme dvě stejně velké části. To by mohla být ukázka toho, že 10/5 = 2. Dělitel je počet kvádrů v každé části a výsledek dělení odpovídá na otázku: „Pokud mám stejné části po 5 kusech, kolik takových částí musím dát dohromady, abych dostal 10 kusů?“.

Pokud tuto otázku aplikujeme na dělení nulou, otázka „Pokud mám stejné části po 0 kusech, kolik takových částí musím dát dohromady, abych dostal 10 kusů?“ nedává smysl, protože přičítáním částí o 0 prvcích se deset kusů nikdy nezíská.

Další metodou, jak popsat dělení nulou, je opakované odečítání. Např.: Pokud chceme vydělit číslo 13 pěti, odečteme od 13 dvakrát 5 a dostaneme zbytek 3. Dělitel se odečítá, dokud není zbytek menší než dělitel. V případě, že je dělitel nula, při opakovaném odečítání nuly od dělence nikdy nedosáhneme zbytku menšího než nula.

Rané pokusy

Brahmaguptův spis Brāhmasphuṭa-siddhānta z roku 628 je první, který považoval nulu za normální číslo a definoval operace ji obsahující. Autorovi se ale nepodařilo vysvětlit dělení nulou, jeho definice vede k absurdním algebraickým závěrům. Brahmagupta píše:

Kladné nebo záporné číslo dělené nulou je zlomek se jmenovatelem nula. Nula dělená záporným nebo kladným číslem je buď nula, nebo je vyjádřena jako zlomek s čitatelem nula a konečným množstvím jako jmenovatelem. Nula dělená nulou je nula.

Mahavira se v roce 830 neúspěšně pokusil opravit Brahmaguptovu chybu:

Číslo zůstává nezměněno, když je děleno nulou.

Bháskara II. se pokusil problém vyřešit definováním n0=. Tato definice dává určitý smysl, ale může vést k paradoxům, pokud se s ní nezachází opatrně.

Např. 10=20, což by při odstranění zlomků vycházelo 1=2. To je nesmysl.

Algebraická interpretace

Přirozeným způsobem, jak vyložit dělení nulou, je nejprve definovat dělení pomocí jiných aritmetických operací. Podle standardních pravidel aritmetiky není dělení nulou v oborech přirozených čísel, celých čísel, racionálních čísel, reálných čísel a komplexních čísel (nerozšířených o nekonečno) definováno.

Důvodem je, že dělení je definováno jako inverzní operace k operaci násobení, hodnota ab je takovým číslem, pro které platí rovnice bx=a. Například

63=2

vyjadřuje fakt, že číslo 2 je tím číslem, které lze dosadit do výrazu

?3=6.

Avšak v případě

60=?

neexistuje žádné číslo, kterým by bylo možno nahradit otazník ve výrazu

?0=6,

neboť jakékoli číslo násobené nulou je nula, nikoli šest.

Algebraicky vyjádřeno: pokud b=0, lze rovnici bx=a zapsat jako 0x=a, tedy prostě 0=a. V tomto případě tedy rovnice bx=a nemá žádné řešení, pokud ab, a má nekonečně mnoho řešení, pokud a=0. Ani v jednom případě tedy výraz ab nedává smysl a výsledek dělení nulou tak není definován.

Mylné závěry při dělení nulou

Pokud by bylo nějak definováno dělení nulou, mohlo by dojít k mnoha absurdním výsledkům. Příkladem je falešný důkaz, že 2=1, např.:

  1. Pro každé reálné číslo x platí:
    x2x2=x2x2
  2. Rozložíme obě strany dvěma různými způsoby
    (xx)(x+x)=x(xx)
  3. Vydělíme obě strany výrazem (xx) (zde je ve skutečnosti dělení nulou, protože xx=0)
    (1)(x+x)=x(1)
  4. Což je:
    2x=x
  5. Protože x může nabývat jakýchkoliv hodnot, dosadíme x=1.
    2=1

Chybou je v tomto případě předpoklad, že (xx)/(xx) (tzn. 0/0) se rovná 1. K podobným nesmyslům vede jakákoliv jiná hodnota přiřazená jako výsledek 0/0.

Limity a dělení nulou

Funkce y=1x pro x blížící se nule zprava jde k nekonečnu, zatímco pro x blížící se nule zleva jde k minus nekonečnu

Na první pohled vypadá možné definovat a0 jako limitu ab pro b jdoucí k 0.

Pro každé kladné a platí:

limb0+ab=+

Pro každé záporné a platí:

limb0+ab=

Proto můžeme uvažovat o definování a/0 jako +∞ pro kladné a a -∞ pro záporné a. Nicméně tato definice je nevyhovující ze dvou důvodů.

Zaprvé: Kladné a záporné nekonečno nejsou reálná čísla. Takže pokud chceme zůstat v oboru reálných čísel, nedefinovali jsme nic, co by dávalo smysl. Pokud chceme pracovat s takovou definicí, je nutné rozšířit obor reálných čísel.

Zadruhé: Braní limity zprava je čistě libovolné. Stejně tak bychom mohli vzít limitu zleva a definovat a0 jako -∞ pro kladné a a +∞ pro záporné a. Toto se dá ilustrovat na rovnici:

+=10=10=10=,

což nedává smysl. To znamená, že jediným fungujícím rozšířením je zavedení nekonečna bez znaménka.

Dále neexistuje žádná zřejmá definice 00, která by mohla být odvozena za použití limit. Limita

lim(a,b)(0,0)ab

neexistuje. Limita

limx0f(x)g(x),

kde se f(x) i g(x) blíží 0, když se x blíží 0, může konvergovat k jakékoliv hodnotě nebo nemusí konvergovat vůbec. (Viz též L'Hospitalovo pravidlo.)

Dělení nulou v počítačích

Kalkulátor TI-86 signalizuje chybu dělení nulou

Standard IEEE pro dvojkovou aritmetiku v plovoucí řádové čárce, podporovaný skoro všemi moderními procesory, specifikuje, že každá operace v plovoucí řádové čárce včetně dělení nulou má dobře definovaný výsledek. V IEEE 754 je a ÷ 0 kladné nekonečno, pokud je a kladné; záporné nekonečno, pokud je a záporné, a NaN (not a number), pokud a = 0. V IEEE 754 jsou dvě nuly: kladná a záporná; při dělení zápornou nulou jsou ve výsledku opačná znaménka oproti uvedeným výsledkům.

S celočíselným dělením nulou se obvykle zachází jinak, protože neexistuje celočíselná reprezentace takového výsledku. Některé procesory vygenerují výjimku při pokusu o dělení nulou, jiné prostě pokračují a vygenerují nesprávný výsledek dělení (často nulu nebo velké kladné či záporné číslo jako aproximaci nekonečna), případně jde o nedefinované chování.

Jiné číselné systémy

Komplexní čísla

Pro komplexní čísla lze zavést Reimannova sféra, která má pro nekonečno jediný bod, a tedy lze zde dělit nulou. x*0:00=. Zůstanou pak nedefinované jen 00 a .

Reference

  1. M. Hušek, P. Pyrih et al. Matematická analýza 4, kapitola Komplexní funkce, s. 2. Univerzita Karlova v Praze

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály