(E)-stilben

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Šablona:Infobox - chemická sloučenina (E)-Stilben, také nazývaný trans-stilben, je organická sloučenina se vzorcem C6H5CH=CHC6H5. Z hlediska struktury obsahuje její molekula dvojici fenylových skupin napojených na ethen-1,2-diylovou skupinu na opačných stranách dvojné vazby; vzniká tak (E) geometrický izomer, čímž se sloučenina liší od cis-stilbenu, který má oba fenyly na stejné straně a vykazuje tak (Z) stereochemii. trans-Stilben je za pokojové teploty bílou krystalickou látkou, roztpustnou v organických rozpouštědlech. Dá se fotochemicky přeměnit na cis-stilben, z něhož je poté možné vytvořit fenanthren. Stilben objevil francouzský chemik Auguste Laurent v roce 1843.[1]

Izomery

Fotochemická izomerizace stilbenu

Stilben má dva stereoizomery; trans-1,2-difenylethen, neboli (E)-stilben či trans-stilben, a cis-1,2-difenylethen, neboli (Z)-stilben či cis-stilben. Druhý z nich vykazuje výrazné sterické efekty mezi aromatickými kruhy, které brání konjugaci, v důsledku čehož je tento izomer méně stabilní.[2]

cis-Stilben je za pokojové teploty kapalný, s teplotou tání 5–6 °C, zatímco trans-stilben je krystalickou pevnou látkou, tající až při 125 °C.[3][4]

Tlaky páry u stilbenů[5]

Izomer Teplota (°C) Tlak páry (kPa)
cis-stilben 100 0,199
cis-stilben 125 0,765
cis-stilben 150 2,51
trans-stilben 150 0,784

Příprava a reakce

Je známa řada syntéz trans-stilbenu. Jednou z nich je redukce benzoinu zinkovým amalgámem.[4]

C6H5–CH(OH)–C(=O)–C6H5 HClCHA3CHA2OHZn(Hg) trans-C6H5–CH=CH–C6H5

Oba izomery lze získat dekarboxylací kyseliny alfa-fenylskořicové, trans-stilben vzniká ze (Z)-izomeru kyseliny.[3]

Richard F. Heck[6] a Cutomu Mizoroki[7] nezávisle na sobě popsali tvorbu trans-stilbenu reakcí jodbenzenu se styrenem za přítomnosti palladnatého katalyzátoru, později nazvanou Mizorokiova-Heckova reakce.[8][9]

Stilben vstupuje do reakcí obvyklých u alkenů. Trans-stilben lze epoxidovat kyselinou peroxymonofosforečnou, H3PO5, kdy v dioxanu vzniká stilbenoxid se 74% výtěžností;[10] produktem je racemická směs obou enantiomerů 1,2-difenyloxiranu. Z cis-stilbenu se vytváří nechirální mezo-sloučenina (1R,2S)-1,2-difenyloxiran, ale epoxidace cis-izomeru peroxidy vytváří i cis- a trans-produkty; například při použití terc-butylhydroperoxidu vzniká z cis-stilbenu 0,8 % cis-stilbenoxidu, 13,5 % trans-stilbenoxidu a 6,1 % benzaldehydu.[11][12]

Enantiomerně čistý stilbenoxid připravil Karl Barry Sharpless.[13]

Stilben lze převést na benzaldehyd prostřednictvím ozonolýzy[14] nebo Lemieuxovy–Johnsonovy oxidace; silnější oxidační činidla, jako například okyselený manganistan draselný, oxidují dále, až na kyselinu benzoovou. Vicinální dioly lze získat Upjohnovou dihydroxylací nebo, enantioselektivně, Sharplessovou asymetrickou dihydroxylací,[15][16] jejíž enantiomerní přebytek může být až 100 %.[17][18][19]

Bromací trans-stilbenu vzniká převážně meso-1,2-dibrom-1,2-difenylethan (také nazývaný meso-stilbendibromid); mechanismus zahrnuje jako meziprodukt bromoniový ion, jak lze očekávat u elektrofilní adice halogenu;[20]cis-stilbenu v nepolárních rozpouštědlech, jako je tetrachlormethan, se tvoří racemická směs obou enantiomerů 1,2-dibrom-1,2-difenylethanu, s rostoucí polaritou rozpouštědla se ale zvyšuje tvorba meso sloučeniny, která například u nitromethanu tvoří 90 % směsi produktů.[21]

Tvorba malých množství obou enantiomerů stilbendibromidu z trans-izomeru naznačuje, že bromoniový meziprodukt vytváří rovnováhukarbokationtem PhCHBr–C+(H)Ph, který má prázdný orbital p náchylný k nukleofilním atakům z obou stran.[20] Adice bromidů a tribromidů jsou výrazně stereospecifické i v rozpouštědlech s relativní permitivitou nad 35.[22]

Působením ultrafialového záření se trans-stilben mění na cis-stilben, přičemž reakce může pokračovat dále k fenanthrenu.[23]

Deriváty a jejich použití

Syntetické

Samotný (E)-stilben nemá mnoho využití, ale používá se na výrobu dalších sloučenin, používaných jako barviva, optické zjasňovače, fosforescenční látky a scintilátory.[24]

Stilben je jednou z látek používaných jako aktivní médiabarvivových laserech.[25]

Kyselina 4,4'-diamino-2,2'-stilbendisulfonová, jeden z nejběžnějších optických zjasňovačů
Diethylstilbestrol má estrogenní vlastnosti, i když nepatří mezi steroidy.

4,4'-dinitrostilben-2,2'-disulfonát disodný se získává sulfonací 4-nitrotoluenu za vzniku kyseliny 4-nitrotoluen-2-sulfonové, který se poté může za přítomnosti chlornanu sodného přeměnit na derivát (E)-stilbenu.[26][27]

Byly nalezeny podobné reakce s vyššími výtěžnostmi, využívající oxidaci v kapalném amoniaku za přítomnosti vzduchu.[28] Produkt může reagovat s deriváty anilinu za vzniku azobarviv.[25]

Přírodní stilbeny

Přírodní deriváty stilbenů se nazývají stilbenoidy; do této skupiny patří například resveratrol a pterostilben. Stilbestroly, které jsou strukturně, ovšem nikoliv synteticky, podobné (E)-stilbenu, mají estrogenní účinky; do této skupiny patří látky jako diethylstilbestrol, fosfestrol a dienestrol. Některé sloučeniny z této skupiny vznikají kondenzacemi derivátů koenzymu A a kyseliny skořicové nebo 4-hydroxyskořicovékyselinou malonovou.

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Externí odkazy


Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály