Koule

Z testwiki
Verze z 25. 10. 2024, 14:03, kterou vytvořil imported>Harold (editace uživatele 195.178.92.55 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PastoriBot)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Koule v euklidovském zobrazení

Šablona:Různé významy

Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru. Body, jejichž vzdálenost je právě rovna poloměru, tvoří povrch koule, tzv. kulovou plochu (také označovanou jako sféra nebo sférická plocha). Pojmy koule a sféry se tedy v matematice na rozdíl od běžné řeči obvykle rozlišují. Pro označení „vnitřku“ koule, tedy pro kouli bez jejího povrchu, se používá označení otevřená koule.

Pojem koule a s ním související pojmy lze zobecnit na každý metrický prostor s metrikou (vzdáleností) ρ. Je-li x prvek metrického prostoru a r > 0 reálné číslo, tak koule se středem x a poloměrem r je množina všech bodů tohoto prostoru y vyhovujících podmínce

K={yP:ρ(y,x)r},

sféra se stejným středem a poloměrem je

S={yP:ρ(y,x)=r}

a otevřená koule je

B={yP:ρ(y,x)<r}.

Vlastnosti

  • Mezi plochami uzavírajícími daný objem má kulová plocha nejmenší obsah a naopak, mezi plochami s daným obsahem uzavírá kulová plocha největší objem. Proto se koule často vyskytuje v přírodě, např. ve formě kapek a bublin, jejichž povrch je minimalizován povrchovým napětím.
  • Koule je rotační těleso, může vzniknout otáčením kruhu podle osy; pokud by se místo kruhu otáčela elipsa, vznikl by rotační elipsoid.
  • Válec opsaný kouli má povrch i objem rovný 3/2 povrchu, resp. objemu koule.
  • Útvary na kulové ploše je možné popisovat pomocí sférické geometrie.
  • Koule s různými poloměry a shodnými středy se označují jako soustředné (koncentrické) koule.

Odvození vzorce pro povrch a objem koule

Povrch

Nechť je funkce f(x) spojitá a nezáporná na intervalu <a,b> a má zde spojitou derivaci f'(x). Potom pro obsah rotační plochy vzniklé rotací kolem osy x platí:
S=2πabf(x)1+[f(x)]2dx
Obecná rovnice kružnice se středem v počátku je:
x2+y2=r2 >>> vyjádříme y:
y=r2x2
A dosadíme do vzorce výše - meze od -r po r.
S=2πrrr2x21+(xr2x2)2dx
Po úpravách dostáváme:
S=2πrrr2x2r2r2x2dx
S=2πrrrdx - integrujeme:
S=2π[rx]rr - odečítáme dolní hodnotu od horní:
S=2πr2(2πr2)=4πr2

Objem

Nechť je funkce f(x) spojitá a nezáporná na intervalu <a;b> a nechť T je těleso v 3, které vznikne rotací grafu f(x) kolem osy x. Potom pro objem tělesa T je dán vzorcem:
V=πab(f(x))2dx
Obecná rovnice kružnice se středem v počátku je:
x2+y2=r2 >>> vyjádříme y:
y=r2x2
A dosadíme do vzorce výše - meze od -r po r.
V=πrr(r2x2)2dx
V=πrrr2x2dx - integrujeme
V=π[r2xx33]rr - odečteme dolní hodnotu od horní:
V=π[r3r33]π[r3+r33]
V=43πr3

Odvození objemu koule bez použití integrálního počtu umožňuje Cavalieriův princip.

Analytické vyjádření

V analytické geometrii lze kouli se středem [x0, y0, z0] a poloměrem r definovat jako množinu bodů [x, y, z], pro která platí nerovnost:

(xx0)2+(yy0)2+(zz0)2r2.

Parametrické vyjádření

Kulovou plochu se středem [x0, y0, z0] a poloměrem r lze parametrizovat následujícími rovnicemi:

x=x0+rcosφsinθ
y=y0+rsinφsinθ
z=z0+rcosθ

přičemž 0<φ2π, 0θπ.

Rovnice kulové plochy

Obecná rovnice kulové plochy je

x2+y2+z2+mx+ny+pz+q=0

Ze tvaru této rovnice je vidět, že rovnici kulové plochy získáme z obecnější rovnice kvadratické plochy tehdy, pokud v rovnici kvadratické plochy vymizí součiny xy,xz,yz a koeficienty u druhých mocnin jsou stejné.

Uvedenou rovnici lze přepsat do tvaru

(x+m2)2+(y+n2)2+(z+p2)2=m2+n2+p24q

Tato rovnice odpovídá kulové ploše se středem [m2,n2,p2] a poloměrem r=14(m2+n2+p2)q. Je-li výraz pod odmocninou kladný, hovoříme o reálné kulové ploše. Je-li výraz pod odmocninou záporný, pak dané rovnici nevyhovuje žádný bod prostoru (jde o tzv. imaginární kulovou plochu). Je-li výraz pod odmocninou nulový, vyhovuje rovnici právě jeden bod prostoru.

Zobecnění

Kouli (resp. kulovou plochu) lze považovat za trojrozměrnou obdobu kruhu (resp. kružnice). Obdoba koule v ještě vyšších dimenzích je tzv. hyperkoule.

V metrickém prostoru X je otevřená koule definována jako množina bodů, jejichž vzdálenost d od daného bodu x je ostře menší než poloměr r, tedy U(x,r)={yX:d(x,y)<r}. Otevřená koule je pochopitelně otevřená množina. Sféra je definována jako množina bodů, jejichž vzdálenost d od daného bodu x je rovna poloměru r, tedy S(x,r)={yX:d(x,y)=r}. Sféra je uzavřená množina.

V topologii je koule taková množina, která je homeomorfní běžné eukleidovské kouli.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data Šablona:Portály