Pravá anomálie

Z testwiki
Verze z 25. 2. 2025, 15:17, kterou vytvořil imported>BobM (delink rozc.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pravá anomálie bodu P je úhel f. C je střed elipsy, F je ohnisko.

Pravá anomálie je v nebeské mechanice úhlový parametr určující pozici tělesa, které se pohybuje po keplerovské dráze. Je to úhel mezi směrem periapsidy a okamžitou pozicí tělesa, měřený z hlavního ohniska elipsy (tj. bodu, okolo kterého těleso obíhá).

Pravá anomálie se obvykle značí řeckým písmenem Šablona:Mvar (ný), Šablona:Mvar (theta) nebo latinským písmenem Šablona:Mvar, a obvykle se uvádí v intervalu 0–360° (0–2π rad).

Pravá anomálie Šablona:Mvar je jedním ze tří úhlových parametrů (anomálií), kterými lze definovat pozici tělesa na oběžné dráze; dalšími je excentrická anomálie E a střední anomálie M.

Vzorce

Ze stavových vektorů

Pro eliptické oběžné dráhy lze pravou anomálii Šablona:Mvar vypočítat z orbitálního stavového vektoru pomocí vzorce:

ν=arccos𝐞𝐫|e||r|
(je-li Šablona:Nowrap, použijeme Šablona:Nowrap místo Šablona:Mvar)

kde:

Kruhová oběžná dráha

Pro kruhové oběžné dráhy není pravá anomálie definovaná, protože u kruhové dráhy nelze určit periapsidu. Místo pravé anomálie se používá argument šířky u:

u=arccos𝐧𝐫|n||r|
(je-li Šablona:Nowrap, použijeme Šablona:Nowrap místo Šablona:Nowrap)

kde:

  • n je vektor ukazující směrem k vzestupnému uzlu (jeho z-ová složka je nulová).
  • rz je z-ová složka polohového vektoru r

Kruhová oběžná dráha s nulovým sklonem

Pokud má kruhová oběžná dráha nulový sklon, není definován ani argument šířky, protože nelze určit ani polohu uzlů dráhy. Místo toho používáme pravou délku:

l=arccosrx|r|
(pro Šablona:Nowrap je třeba místo Šablona:Mvar použít Šablona:Nowrap)

kde:

Z excentrické anomálie

Vztah mezi pravou anomálií Šablona:Mvar a excentrickou anomálií E je:

cosν=cosEe1ecosE

nebo pomocí sinu[1] a tečny:

sinν=1e2sinE1ecosEtgν=sinνcosν=1e2sinEcosEe

nebo ekvivalentně:

tgν2=1+e1etgE2

tedy

ν=2arctan(1+e1etgE2)

Broucke a Cefola[2] uvádějí alternativní tvar této rovnice, který se vyhýbá numerickým problémům pro argumenty blízko ±π, kdy obě tangenty rostou nade všechny meze. Díky tomu, že E2 a ν2 jsou vždy ve stejném kvadrantu, nebudou žádné problémy se znaménky.

tg12(νE)=βsinE1βcosE kde β=e1+1e2

tedy

ν=E+2arctan(βsinE1βcosE)

Ze střední anomálie

Pravou anomálii lze spočítat přímo ze střední anomálie M Fourierovým rozvojem: [3]

ν=M+2k=11k[n=Jn(ke)β|k+n|]sinkM

kde Jn jsou Besselovy funkce a parametr β=11e2e.

Zanedbáním všech členů od řádu e4 (což je indikováno členem 𝒪(e4)), lze zapsat jako[3][4][5]

ν=M+(2e14e3)sinM+54e2sin2M+1312e3sin3M+𝒪(e4).

Tato aproximace se kvůli přesnosti obvykle používá pouze pro oběžné dráhy s malou výstředností e.

Výraz νM je znám jako rovnice středu, které je věnován samostatný článek s více detaily.

Poloměr z pravé anomálie

Poloměr (vzdálenost mezi ohniskem přitažlivosti a obíhajícím tělesem) je spojený s pravou anomálií vztahem

r=a1e21+ecosν

kde a je velká poloosa oběžné dráhy.

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data