Mayerův vztah: Porovnání verzí
imported>MartinVitVavrik m →Odvození{{Citace monografie|příjmení = Novák|jméno = Josef|titul = Fyzikální chemie I|vydavatel = Vydavatelství VŠCHT|místo = Praha|rok = 1999|počet stran = 229|strany = 109–110|isbn = 80-7080-360-6}}: příliš dlouhá rovnice |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 17. 1. 2025, 21:17
Mayerův vztah popisuje souvislost mezi tepelnými kapacitami při konstantním tlaku a konstantním objemu. Je pojmenován po svém objeviteli, německém fyzikovi Juliu von Mayerovi.
Pro ideální plyn má známý tvar:
- ,
kde je molární plynová konstanta (přibližně 8,314 J·K−1·mol−1) a (resp. ) je molární tepelná kapacita při konstantním tlaku (resp. objemu).
Obecněji pro jednosložkový termodynamický systém s konstantním počtem částic (např. jednosložkový Van der Waalsův plyn) platí:
- ,
kde:
- (resp. ) je tepelná kapacita systému při konstantním tlaku (resp. objemu),
- je teplotní roztažnost,
- je izotermická stlačitelnost,
- a jsou objem a termodynamická teplota.
Odvození[1]
Dle definice tepelné kapacity platí:
kde je entalpie, je vnitřní energie, je tlak a je objem. Využíváme a . Vnitřní energii můžeme vyjádřit jako funkci teploty a objemu: , kde vztah odpovídá termické stavové rovnici daného systému:
- .
Po dosazení do výrazu výše dostaneme:
- .
Z diferenciálu vnitřní energie dostáváme:
- ,
s využitím Maxwellovy relace pro volnou energii po dosazení obdržíme:
- .
Zbývá použít vzorec pro derivaci implicitní funkce a po úpravách dostáváme:
- ,
což odpovídá hledanému vztahu. Speciálně pro ideální plyn můžeme derivovat vztahy vyplývající z termické stavové rovnice ( je látkové množství):
- ,
vydělením této rovnice látkovým množstvím získáme výsledný Mayerův vztah pro molární tepelné kapacity ideálního plynu:
- .