Wheatstoneův můstek

Wheatstoneův můstek je obvod používaný pro měření odporu a malých změn odporu. Můstek vynalezl roku 1833 britský vědec a matematik Samuel Hunter Christie (1784-1865), ale zdokonalil jej a popularizoval až roku 1843 britský fyzik a vynálezce Sir Charles Wheatstone (1802–1875).

Zakreslení

Můstek se obvykle zakresluje způsobem zobrazeným v obrázku. Skládá se ze dvou větví (větev $R_{1}$ , $R_{2}$ a větev $R_{3}$ , $R_{x}$ ) připojených na stejnosměrný napájecí zdroj. Větve se chovají jako děliče napětí. Zjednodušenou úvahou (pro případ odpojeného měřidla V_G) snadno dojdeme k závěru, že pokud je napětí mezi body D a B nulové (vyvážený můstek), musí platit:

$\frac{R_{1}}{R_{2}} = \frac{R_{3}}{R_{x}}$ , z čehož pak pro neznámý odpor $R_{x} = \frac{R_{3} R_{2}}{R_{1}}$

Wheatstoneův můstek se používá i pro výchylková měření, kdy odpor $R_{x}$ může být realizován například odporovým teploměrem, nebo odporovým tenzometrem. Výstupní napětí můstku (mezi body D a B) je pak nelineární funkcí velikosti odporu $R_{x}$ .

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data

Wheatstoneův můstek

Zakreslení

Související články

Externí odkazy

Navigační menu

Hledat