Stolzova věta

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stolzova věta nebo Stolzova-Cesàrova věta je věta matematické analýzy, která slouží k výpočtu limity podílu dvou posloupností. Stolzova věta je obdobou L'Hospitalova pravidla pro limity funkcí

Znění věty

Nechť (an) a (bn) jsou dvě reálné posloupnosti, přičemž (bn) je ostře rostoucí posloupnost nenulových čísel rostoucí nade všechny meze. Nechť navíc existuje limita

L=limnan+1anbn+1bn.

Potom také limita limnanbn existuje a je rovna číslu L.

Důkaz

Důkaz Stolzovy věty může být založen přímo na definici limity posloupnosti. Z předpokladů víme, že pro každé ε>0 existuje N(ε) takové, že nN(ε) platí:

Lε<an+1anbn+1bn<L+ε,

kde L je předpokládaná limita posloupnosti. Z předpokladu, že řada bn ostře roste, odvodíme, že jmenovatelé bn+1bn jsou vždy kladní, a smíme tedy jimi nerovnici vynásobit beze změny směru nerovností. Dostaneme:

(Lε)(bn+1bn)<an+1an<(L+ε)(bn+1bn).

Nechť dále k je nějaké přirozené číslo větší než N(ε) a zároveň takové, aby bk+1>0 (jeho existence plyne z předpokladu, že posloupnost b diverguje). Sečtěme poslední uvedenou nerovnost od N(ε) po k a dostaneme:

(Lε)i=N(ε)k(bi+1bi)<i=N(ε)k(an+1an)<(L+ε)i=N(ε)k(bi+1bi).

V sumách se však všechny mezilehlé členy navzájem vyruší, takže dostaneme:

(Lε)(bk+1bN(ε))<ak+1aN(ε)<(L+ε)(bk+1bN(ε)),

což po vydělení kladným číslem bk+1 dává:

(Lε)(1bN(ε)bk+1)<ak+1bk+1aN(ε)bk+1<(L+ε)(1bN(ε)bk+1),

z čehož po přičtení čísla aN(ε)/bk+1 dospějeme k nerovnici

(Lε)(1bN(ε)bk+1)+aN(ε)bk+1<ak+1bk+1<(L+ε)(1bN(ε)bk+1)+aN(ε)bk+1.

Protože posloupnost b diverguje, můžeme s rostoucím k učinit členy aN(ε)/bk+1 a bN(ε)/bk+1 libovolně malými. V limitním přechodu pro k rostoucí do nekonečna tedy dostaneme nerovnici:

Lεlimkak+1bk+1L+ε,

a je zároveň vidět, že limita limkak+1bk+1 existuje, jelikož členy posloupnosti ak+1bk+1 dokážeme pro dosti vysoké k omezit na libovolně malý interval kolem čísla L, a to je již tvrzení, které jsme chtěli dokázat.

Příklad

Mějme za úkol vypočítat limn1+2+...+nn3.

Řešení: Protože jsou splněny předpoklady Stolzovy věty (limnn3=+ a po provedení následujícího výpočtu uvidíme, že i druhý předpoklad je splněn), můžeme větu aplikovat:

limn1+2+...+n+n+1(1+2+...+n)(n+1)3n3=limnn+1(n+1)3n3=

limnn+1(n+1n)(n+1+n(n+1)+n)=limnn+1(n+1+n)2n+1+n(n+1)=

limnn+1+n1+1n2n+1+n1+1n=limn1+1n+1+1n2+1n+1+1n=1+0+12+0+1=23.

Protože jsme zároveň ověřili, že předpoklady Stolzovy věty platí, můžeme tvrdit, že limita posloupnosti v zadání je rovna 2/3. Přitom jsme při druhé úpravě rozložili jmenovatele podle vzorce a3b3=(ab)(a2+ab+b2) a při třetí jsme zlomek rozšířili výrazem (n+1+n), přičemž se první činitel ve jmenovateli vynásobil podle vzorce a2b2=(ab)(a+b). Čtvrtá úprava znamená roznásobení závorky v čitateli a vytknutí n, pátá vykrácení zlomku číslem n, šestá limitní přechod pro jednotlivé členy čitatele i jmenovatele.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data