Picardova–Lindelöfova věta

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Věta o existenci a jednoznačnosti řešení počáteční úlohy, Picardova–Lindelöfova věta, Picardova existenční věta nebo Cauchyho–Lipschitzova věta je důležitá matematická věta o existenci a jednoznačnosti řešení obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu s danými počátečními podmínkami.

Věta je pojmenovaná po Émile Picard, Ernst Lindelöf, Rudolf Lipschitz a Augustin Louis Cauchy.

Uvažujme počáteční úlohu

y(t)=f(t,y(t)),y(t0)=y0,tt0ε,t0+ε.

Předpokládejme, že f je lipschitzovsky spojitá v y a spojitá v t. Pak pro nějakou hodnotu ε > 0, existuje jednoznačné řešení y(t) počáteční úlohy na intervalu t0ε,t0+ε.[1]

Nástin důkazu

Důkaz využívá transformaci diferenciální rovnice a použití teorie pevného bodu. Integrováním obou stran rovnice dostaneme, že libovolná funkce vyhovující diferenciální rovnici musí také vyhovovat integrální rovnici

y(t)y(t0)=t0tf(s,y(s))ds.

Jednoduchý důkaz existence řešení lze získat metodou postupných aproximací, která se v tomto kontextu nazývá Picardova iterace.

Jestliže položíme

φ0(t)=y0

a

φk+1(t)=y0+t0tf(s,φk(s))ds,

tak lze pomocí Banachovy věty o pevném bodě dokázat, že posloupnost „Picardových iterací“ φk je konvergentní, a že její limita je řešením počáteční úlohy. Využitím faktu, že šířka intervalu, kde je definované lokální řešení, je úplně určena Lipschitzovou konstantou funkce, můžeme zaručit existenci globalního řešení. To znamená, že řešení existuje a je jednoznačné, pokud neopustí definiční obor původní diferenciální rovnice. Aplikace Grönwallova lemmatu na |φ(t) − ψ(t)|, kde φ a ψ jsou dvě řešení, ukazuje, že φ(t) = ψ(t), tedy dokazuje globalní jednoznačnost (lokální jednoznačnost je důsledkem jednoznačnosti Banachova pevného bodu).

Intuitivní chápání věty

Myšlenka věty je následující[2]. Diferenciální rovnice může mít stacionární bod. Například rovnice dy/dt=y má stacionární řešení y(t)=0, které lze získat pro počáteční podmínku y(t=0)=0. Pokud vyjdeme z jiné počáteční podmínky y(0)=y00, nelze dosáhnout stacionárního řešení v konečném čase, a proto je jednoznačnost řešení zaručena. Jestliže je však stacionárního řešení dosaženo v konečném čase, jednoznačnost je narušena. K tomu dochází například pro rovnici

dy/dt=y2/3

Řešení odpovídající počáteční podmínce y(0)=0 může být buď y(t)=0 anebo

y(t)={(v/3)3t<00t0

Můžeme si všimnout, že funkce f(y)=y2/3 má nekonečný spád v bodě y=0 a proto není lipschitzovsky spojitá. Podmínka Lipschitzovské spojitosti tento typ diferenciálních rovnic vylučuje.

Podrobný důkaz

Nechť

Ca,b=Ia(t0)×Bb(y0)

kde:

Ia(t0)=[t0a,t0+a]Bb(y0)=[y0b,y0+b].

Toto je kompaktní válec, na kterém je funkce f definovaná. Nechť

M=supCa,bf,

toto je maximální spád funkce v modulu. Navíc nechť L je Lipschitzova konstanta funkce f vzhledem k druhé proměnné.

Budeme aplikovat Banachovu větu o pevném bodě používající metriku na 𝒞(Ia(t0),Bb(y0)) indukovanou uniformní normou

φ1=suptIa|φ(t)|.

Definujeme Picardův operátor mezi dvěma funkcionálními prostory spojitých funkcí

Γ:𝒞(Ia(t0),Bb(y0))𝒞(Ia(t0),Bb(y0))

takto:

Γφ(t)=y0+t0tf(s,φ(s))ds.

Budeme předpokládat, že operátor je dobře definovaný, jinými slovy, že jeho obrazem je funkce nabývající hodnoty na Bb(y0) nebo ekvivalentně, že norma

Γφ(t)y0 je menší než b,

což můžeme také formulovat jako

φ1b.
Γφ(t)y0=t0tf(s,φ(s))ds|t0tf(s,φ(s))ds|M|tt0|Mb

Potřebujeme, aby byla splněna poslední nerovnost, proto zavedeme podmínku

a<b/M.

Zvolíme nyní Picardův operátor tak, aby byl kontraktivní za určité podmínky pro a, kterou později budeme moci vynechat.

Jsou-li dány dvě funkce φ1,φ2𝒞(Iα(t0),Bb(y0)), abychom mohli aplikovat Banachovu větu o pevném bodě musí platit

Γφ1Γφ2qφ1φ2,

pro nějaké q < 1. Nechť t je takový, že

Γφ1Γφ2=(Γφ1Γφ2)(t)

pak pomocí definice Γ

(Γφ1Γφ2)(t)=t0t(f(s,φ1(s))f(s,φ2(s)))ds|t0tf(s,φ1(s))f(s,φ2(s))ds|L|t0tφ1(s)φ2(s)ds|f je Lipschitzovsky spojitáLφ1φ2

Toto je kontraktivní, jestliže a < 1/L.

Dokázali jsme, že Picardův operátor je kontrakcí na Banachových prostorech s metrikou indukovanou uniformní normou. Díky tomu můžeme použít Banachovu větu o pevném bodě pro důkaz, že operátor má jediný pevný bod. Konkrétně, existuje jednoznačná funkce

φ𝒞(Ia(t0),Bb(y0))

taková, že Γφ = φ. Tato funkce je jednoznačným řešením počáteční úlohy, které je korektní na intervalu Ia, kde a vyhovuje podmínce

a<min{b/M,1/L}.

Optimalizace intervalu řešení

Existuje důsledek Banachovy věty o pevném bodě, který tvrdí, že jestliže operátor Tn je kontraktivní pro některá n v N, pak T má jediný pevný bod. Použijeme tuto větu na Picardův operátor. Nejdříve si však připomeneme lemma, které bude velmi užitečné aplikovat na výše uvedený důsledek.

Lemma:   Γmφ1Γmφ2Lmαmm!φ1φ2

Důkaz. Důkaz provedeme indukcí. Východisko indukce (m = 1) už máme dokázané. Nyní předpokládejme, že tvrzení je pravdivé pro m−1 a pokusíme se je dokázat pro m:

Γmφ1Γmφ2=ΓΓm1φ1ΓΓm1φ2|t0tf(s,Γm1φ1(s))f(s,Γm1φ2(s))ds|L|t0tΓm1φ1(s)Γm1φ1(s)ds|Lmαmm!φ1φ2.

Proto, pokud vezmeme v úvahu tuto nerovnost, můžeme zajistit, že pro určité dostatečně velké m platí, že Lmαmm!<1 a tedy Γm bude kontraktivní. Takže podle předchozího důsledku bude Γ mít jediný pevný bod. Takže nakonec So, nakonec můžeme optimalizovat interval řešení použitím α = min{a, b/M}.

Důležitost tohoto výsledku je, že interval definice řešení nakonec nezávisí na Lipschitzově konstantě pole, ale v zásadě závisí na intervalu definice pole a jeho maximální absolutní hodnotě.

Jiné existenční věty

Picardova–Lindelöfova věta stanovuje podmínky, aby řešení existovalo a bylo jednoznačné. Peanova existenční věta stanovuje pouze podmínky existence, ne jednoznačnosti řešení, ale vystačí pouze s předpokladem, že funkce f je spojitá v bodě y – nevyžaduje, aby byla Lipschitzovsky spojitá. Například pravá strana rovnice Šablona:Nowrap s počáteční podmínkou Šablona:Nowrap je spojitá, ale ne lipschitzovsky spojitá. Tato rovnice vskutku není jednoznačná; má tři řešení: y(t) = 0 a

y(t)=±(23t)3/2. [3]

Ještě obecnější je Carathéodoryho existenční věta, která dokazuje existenci (v obecnějším smyslu) za slabší podmínky pro ƒ. je také zajímavé zmínit, že ačkoli tyto podmínky jsou pouze dostačující, existuje také nezbytná a postačující podmínka pro jednoznačné řešení počáteční úlohy, jako například Okamurova věta[4].

Odkazy

Poznámky

  1. Věta I.3.1
  2. V. I. Arnold, Ordinary Differential Equations, The MIT Press (1978), Šablona:ISBN.
  3. strana 7
  4. Šablona:Citace monografie, strana 159

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály