Intenzita záření

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Intenzita záření neboli (plošná) hustota zářivého toku je radiometrická veličina definovaná jako měrná veličina zářivého toku na jednotku plochy. Její jednotkou je watt na metr čtvereční (W/m2). Podobný výraz v angličtině a dalších jazycích (radiant intensity) však označuje zářivost, což je zcela jiná veličina s jinou jednotkou.

Intenzita záření je definována vztahem

Ie=dΦedS

kde

Ie je intenzita záření (W/m2) (stejná značka se používá také pro zcela jinou veličinu s jinou jednotkou: zářivost),
Φe je zářivý tok (W),
S je plocha (m2).

Při popisu konkrétních situací intenzita záření dostává specifičtější názvy:

Název veličiny Značka Je intenzita záření...
intenzita vyzařování,
zářivá emitance,
zářivá exitance
Me,He ...emitovaného povrchem zdroje
radiozita Je ...emitovaného + odraženého povrchem tělesa
ozářenost,
(intenzita) ozáření
Ee ...dopadajícího na povrch tělesa

Vztah k intenzitě elektrického pole

Šablona:Neověřeno část Intenzita záření závisí na intenzitě elektrického pole vztahem

Ie=12cεE02

Část na pravé straně rovnice je pak střední hodnotou objemové hustoty energie v izotropním prostředí ū.

u=12εE02

Vztah k záři

Zář Le lze chápat jako měrnou veličinu intenzity záření Ie na jednotkový prostorový úhel Ω. Je mezi nimi tento vztah:

Le=dIedΩcosθ,
Ie=ΩLecosθdΩ,

kde θ je úhel mezi kolmicí k ploše a směrem procházejícího záření.

Je-li zář Le ve všech směrech (polokoule) stejná, platí vztah Ie=πLe.[1]

Reference

  1. Max Planck. The Theory of Heat Radiation. Rovnice 7. 1914.

Externí odkazy

Šablona:Fotometrické a radiometrické veličiny Šablona:Autoritní data Šablona:Portály