Funkce alef

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Upravit

Funkce Alef (značená a nazývaná podle prvního hebrejského písmene Alef) se používá v axiomatické teorii množin pro zobrazení, které ordinálnímu číslu α přiřadí kardinální číslo představující α-tou nejmenší nekonečnou mohutnost.

Neformální úvod

Aby bylo možno se exaktním způsobem vyjadřovat o velkých množinách a nedostat se přitom do sporu (viz např. Russellův paradox), byla vynalezena axiomatická teorie množin. V ní se zavádějí kardinální čísla pro popsání velikostí (mohutností) množin a ordinální čísla pro popsání postupů, kdy po každém kroku můžeme provést krok následující a po každé (i nekonečné) množině kroků můžeme uvažovat jejich supremum (výsledek po jejich aplikaci).

Příkladem takového postupu je vytváření větších množin z menších:

  • Ordinálnímu číslu 0 přiřadíme kardinalitu nejmenší nekonečné (tedy spočetné) množiny. Existuje mnoho spočetných množin, ale jejich velikost je vyjádřena tímtéž kardinálním číslem. To je (v nejběžnější z možných formálních konstrukcí kardinálních čísel) totožné s ordinálním číslem ω, proto platí 0=ω
  • Dalším ordinálním číslům přiřadíme vždy nejmenší větší mohutnost. Taková vždy existuje, protože třída kardinálních čísel je dobře uspořádaná. Proto 1 je kardinalita nejmenší množiny větší, než jsou spočetné množiny, nebo ekvivalentně, 1 je nejmenší kardinální číslo větší než 0.
  • 2 je nejmenší kardinální číslo větší než 1 atd.
  • Nejbližší další ordinální číslo, pro které musíme funkci definovat, je ω0. Využijeme toho, že ke každé množině M kardinálních čísel existuje její supremum (tj. nejmenší kardinální číslo větší než všechna čísla z té množiny), které lze zkonstruovat jako sjednocení těchto kardinálních čísel. Abychom dodrželi princip, že funkce řadí kardinální čísla dle velikosti, definujeme ω0 jako supremum všech předchozích hodnot, tedy ω0=α<ω0α.
  • ω0+1 pak bude nejmenší kardinální číslo větší než ω0. Podobně se definuje ω0+2 atd.
  • ω0+ω0 pak bude supremum posloupnosti ω0+1,ω0+2,
  • Podobně lze definovat krok pro všechna větší ordinální čísla, včetně nespočetných.

Definice

Funkcí rozumíme třídové zobrazení z třídy všech ordinálních čísel do třídy všech kardinálních čísel, které splňuje následující podmínky (věta o transfinitní rekurzi zaručuje, že takové třídové zobrazení existuje a že je určeno jednoznačně):

  • 0=ω0
  • Pro každé ordinální číslo α je α+1 rovno nejmenšímu kardinálnímu číslu většímu než α
  • Pro každé limitní ordinální číslo α je α=β<αβ

V souladu s předpoklady věty o transfinitní rekurzi je funkční hodnota pro každé ordinální číslo definována právě jednou z těchto odrážek; ordinální číslo lze zapsat jako α+1, právě když není limitní a není to 0.

Vlastnosti funkce ℵ

Šablona:Pahýl část Mnoho matematických tvrzení lze vyjádřit pomocí této funkce, například Hypotéza kontinua je ekvivalentní s tvrzením „reálná čísla mají mohutnost 1“.

Pevné body

Vzhledem k tomu, jak prudce funkce roste (např. v modelech, kde platí Zobecněná hypotéza kontinua, je reálných čísel i spojitých funkcí 1 a všech matematických funkcí je 2), může být překvapivé, že tato funkce má pevné body, tj. že existují ordinální čísla α taková, že α=α. Prvním pevným bodem je limita (tj. supremum) posloupnosti 0,0,0

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data