Hookův zákon

Z testwiki
Verze z 1. 6. 2022, 22:36, kterou vytvořil imported>Draceane (zs)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hookův zákon – Deformace je přímo úměrná napětí materiálu.
Robert Hooke

Hookův zákon (též Hookeův zákon) popisuje pružnou deformaci materiálu působením síly, za předpokladu malých sil a malých deformací, které po odlehčení zmizí. Lze jej formulovat např. ve tvaru:

Normálové napětí je přímo úměrné relativnímu prodloužení.

Hookův zákon v tomto tvaru bývá také označován jako elementární Hookův zákon.

Hookův zákon platí pouze pro dokonale pružná (elastické) přetvoření, která navíc mají lineární závislost mezi napětím a deformací. Jelikož u reálných materiálů vždy dojde k překročení meze kluzu, případně meze porušení, je možno uvažovat s Hookovým zákonem pouze do tzv. meze úměrnosti. Za mezí kluzu je nutné uvažovat s teorií plasticity, pro viskózní materiály platí Hookův zákon pouze pro krátkodobá zatížení.

Hookův zákon je pojmenován po britském fyzikovi Robertu Hookovi, který tento zákon poprvé zapsal jako latinský anagram Ceiiinosssttuv. Roku 1676 ho formuloval latinsky jako: Šablona:Citát

Tah a tlak

Šablona:Podrobně Hookův zákon pro tah a tlak lze (pro malá napětí a malé deformace) vyjádřit ve tvaru

ε=σE,

kde ε=Δll je poměrné délkové prodloužení (přičemž l označuje délku vzorku), E je modul pružnosti v tahu (Youngův modul), σ je mechanické napětí.

Lze se také setkat se zápisem F=kx , kde F je působící síla, k konstanta pružnosti materiálu a x prodloužení materiálu.

Smyk

Šablona:Podrobně Hookův zákon pro smyk lze (pro malá napětí a malé deformace) vyjádřit ve tvaru

γ=τG,

kde γ je úhel smyku, τ je tečné napětí a G je modul pružnosti ve smyku.

G=E2(1+ν)

Hookův zákon při obecné napjatosti

Hookův zákon při obecné (tříosé) napjatosti trojrozměrného tělesa má následný tvar:

εx=1E[σxν(σy+σz)]
εy=1E[σyν(σx+σz)]
εz=1E[σzν(σx+σy)]
γxy=γyx=τxyG
γyz=γzy=τyzG
γzx=γxz=τzxG

Přetvoření εx,εy,εz jsou závislá na normálových napětích σx,σy,σz, Youngovu modulu pružnosti E a Poissonově čísle ν (někdy také označovaném μ). Jednotlivé indexy se střídají na principu cyklické záměny. Smyková přetvoření (zkosení) γxy,γyz,γzx jsou závislá pouze na příslušném smykovém napětí (τxy,τyz,τzx) a modulu pružnosti ve smyku G.

Obecný tvar Hookova zákona

Lineární vztah mezi napětím a deformací, známý z elementárního Hookova zákona pro tah nebo smyk, lze (s použitím Einsteinova sumačního pravidla) zobecnit na lineární vztah mezi tenzorem napětí a tenzorem deformací

σij=Cijklekl,

kde σij jsou složky tenzoru napětí, ekl jsou složky tenzoru malých deformací a koeficienty Cijkl vystihují vlastnosti látky (bývají označovány jako elastické koeficienty). Uvedený vztah představuje obecný tvar Hookova zákona.

Koeficienty Cijkl jsou složkami tenzoru čtvrtého řádu. Počet nezávislých složek tenzoru Cijkl se v důsledku symetrie tenzorů σij a ekl snižuje na 21. Takový počet elastických koeficientů je nutný pro popis chování krystalů trojklonné soustavy, tedy soustavy s nejmenší symetrií. Pro popis krystalových soustav s vyšší symetrií postačuje menší počet elastických koeficientů.

Zobecněný Hookův zákon

K popisu izotropního tělesa postačují dva nezávislé elastické koeficienty. Pro teoretické výpočty jsou voleny tzv. Laméovy (elastické) koeficienty λ a μ, pro praktické účely jsou spíše užívány Youngův modul (modul pružnosti v tahu) E a modul pružnosti ve smyku G. Modul pružnosti ve smyku G je totožný s Laméovým koeficientem μ. Pomocí Laméových koeficientů získá obecné vyjádření Hookeova zákona pro izotropní těleso tvar

σij=λδijeI+2μeij,

kde eI je stopa tenzoru malých deformací a δij je Kroneckerovo delta. Tato rovnice, která je platná pro izotropní látku, se označuje jako zobecněný Hookův zákon.

Jsou-li elastické vlastnosti látky popsány moduly E a G, lze zobecněný Hookův zákon vyjádřit jako

σij=G(E2G)3GEδijeI+2Geij

Označíme-li stopu tenzoru napětí jako σI, pak platí

σI=(3λ+2μ)eI

Po dosazení do předchozích vztahů získáme vyjádření závislosti eij na σij, tzn.

eij=λ2μ(3λ+2μ)δijσI+12μσij

popř.

eij=2GE2GEδijσI+12Gσij

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data Šablona:Portály