Sulfenylchloridy

Sulfenylchloridy jsou organické sloučeniny obsahující funkční skupinu R-S-Cl (R je alkyl nebo aryl).[1]
Sulfenylchloridy jsou reaktivní sloučeniny, používané jako zdroje iontů RS+. Používají se na tvorbu vazeb RS-N a RS-O.
Příprava

Sulfenylchloridy se většinou připravují chloracemi organických disulfidů:[2][3]
Tuto reakci objevil Theodor Zincke a bývá tak někdy nazývána Zinckeovou disulfidovou reakcí.[4][5]
Sulfenylchloridy lze stabilizovat elektronegativními substituenty.
Některé thioethery (R-S-R’} se substituenty odtahujícími elektrony vstupují do chlorolytických reakcí štěpících vazby C-S za vzniku sulfenylchloridů.[6][7]
Reakce
Perchlormethylmerkaptan (CCl3SCl) reaguje v zásaditých prostředích s vazbami N-H za vzniku sulfenamidů:
Tato reakce je součástí výroby fungicidů kaptanu a folpetu.
Sulfenylchloridy lze adovat na alkeny, jako je ethen:[8]
Další reakcí sulfenylchloridů je chlorace, vytvářející trichloridy:[3]
Sulfenylchloridy také reagují s vodou a alkoholy za vzniku sulfenylových esterů (R-S-O-R′):[9]
Příprava sulfinylhalogenidů
Sulfenylchloridy lze přeměnit na sulfinylchloridy (RS(O)Cl). Jednou možností je dvoukrokový postup začínající reakcí thiolu (-SH) se sulfurylchloridem (SO2Cl2); v některých případech, například při použití 2,2,2-trifluor-1,1-difenylethanthiolu, se vytváří sulfenylchlorid. Následně vznikne po přidání kyseliny trifluorperoctové oxidací sulfinylchlorid:[10]

Podobné sloučeniny
Jsou známy i sulfenylfluoridy a sulfenylbromidy.[11] Jednoduché sulfenyljodidy nebyly izolovány. protože se rozkládají na příslušné disulfidy a jod:
Sulfenyljodidy lze izolovat, pokud jsou na ně navázány skupiny se silnými sterickými efekty; podobná kinetická stabilizace se využívá i u jiných skupin jinak nestabilních sloučenin.[12]
Podobnou skupinou sloučenin jsou alkyltrichloridy síry, jako například trichlorid methylsíry, CH3SCl3.[13]
Častěji než se sulfenylchloridy se v laboratořích používají selenenylchloridy, R-SeCl.
Sulfenylchloridy mají využití ve výrobě činidel pro vulkanizaci kaučuku.
Reference
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:OrgSynth
- ↑ 3,0 3,1 Šablona:OrgSynth
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Brintzinger, H.; Langheck, M., „Synthesen mit Alkylschwefelchloriden (X. Mitteil. über organische Schwefelchloride)“, Chemische Berichte 1954, volume 87, 325-330 Šablona:Doi
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:Citace monografie
- ↑ Šablona:OrgSynth
- ↑ Šablona:Citace periodika
- ↑ Šablona:Citace periodika