Rezonanční obvod

Z testwiki
Verze z 8. 9. 2023, 01:21, kterou vytvořil imported>Mykhal (editace uživatele 31.30.161.252 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Miloš Křivan)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
sériový rezonanční obvod

Rezonanční obvod[1] je oscilační elektrický obvod tvořený zdrojem střídavého elektrického napětí budícího střídavý elektrický proud procházející sériovým zapojením odporu, indukčnosti a kapacity. Při určité tzv. rezonanční frekvenci se v tomto obvodu vyrovnává kapacitní a induktivní reaktance a rezonanční obvod se pro tuto frekvenci chová jako rezistance.

Energie v obvodu se vyvažuje poklesem napětí na kondenzátoru a nárůstem proudu procházejícím cívkou v souladu s časovou konstantou obvodu. Cívka je charakteristická svou indukčností a kondenzátor svou kapacitou. Při průchodu proudu obvodem se v cívce periodicky vytváří a zaniká magnetické pole a kondenzátor se periodicky nabíjí a vybíjí. Tento jev se nazývá rezonance.

RLC obvod (střídavý)

sériový RLC obvod

Přechodový jev obvodu lze popsat diferenciální rovnicí druhého řádu, v které rezistance tlumí kmitání proudu. Celkové napětí U je podle 2.Kirchhoffova zákona rovno součtu napětí UR+UL+UC.


V obvodu mohou nastat tři případy:

  • XL=XC

Na induktivní reaktanci bude stejné napětí jako na kapacitní reaktanci a sériový RLC obvod bude v rezonanci. K tomuto stavu dochází při rezonanční frekvenci

f0=12πLC

a fázový posun φ je roven 0.

  • XL<XC

Na induktivní reaktanci bude menší napětí než na kapacitní reaktanci a sériový RLC obvod bude mít kapacitní charakter. Rozdíl induktivní a kapacitní reaktance bude záporný, díky čemuž bude proud v obvodu předbíhat napětí o úhel φ.

  • XL>XC

Na induktivní reaktanci bude větší napětí než na kapacitní reaktanci a sériový RLC obvod bude mít indukční charakter. Rozdíl induktivní a kapacitní reaktance bude kladný, díky čemuž bude napětí v obvodu předbíhat proud o úhel φ.

Celková impedance obvodu Z je dána vztahem:

Z=R2+(XLXC)2

Rezonanční frekvence

Vycházíme z předpokladu, že se induktivní a kapacitní reaktance při rezonanci rovnají. Platí Thomsonův vzorec (závislost rezonanční frekvence na indukčnosti a kapacitě):

 XL=XC

 ω0L=1ω0C

 ω02=1LC

 ω0=1LC

 2πf0=1LC

 f0=12πLC

Sériový rezonanční obvod má při rezonanční frekvenci nejmenší impedanci a největší proud, jenž je v celém obvodu konstantní.

Fázorové diagramy

Frekvence nižší než rezonanční



 f<f0=>|𝐔L|<|𝐔C|=>φ<0

obvod má kapacitní charakter

Frekvence rovna rezonanční



 f=f0=>|𝐔L|=|𝐔C|=>φ=0

obvod má odporový charakter

Frekvence vyšší než rezonanční



 f>f0=>|𝐔L|>|𝐔C|=>φ>0

obvod má indukční charakter

Reference

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data