Úplný metrický prostor

Z testwiki
Verze z 10. 11. 2024, 10:04, kterou vytvořil imported>Pavel Jelínek (+{různé významy}. Imho se může hodit, pokud se do článku o úplnosti někdo proklikne z "Úplná Booleova algebra" nebo "Úplný unitární prostor".)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Různé významy Metrický prostor, tj. množina vybavená nějakou metrikou, je označován jako úplný, pokud v něm každá posloupnost, která je (v dané metrice) cauchyovská, má v této metrice limitu, tj. je konvergentní.

V každém metrickém prostoru jsou konvergentní posloupnosti vždy cauchyovské, jak plyne z trojúhelníkové nerovnosti. Opačně to neplatí například pro metrický prostor racionálních čísel s obvyklou metrikou (která dvěma číslům přiřadí absolutní hodnotu jejich rozdílu). V něm nemá limitu např. posloupnost 3, 3.1, 3.14, 3.141, 3.1415..., která v metrickém prostoru reálných čísel konverguje k Ludolfovu číslu π, které je iracionální.

Z toho plyne, že racionální čísla nejsou úplným prostorem; lze však dokázat, že reálná čísla úplná jsou.

Úplný obal

Ke každému metrickému prostoru (𝐌,ρ) existuje takový úplný metrický prostor 𝐌*, že 𝐌 je možné izometricky zobrazit na jeho podprostor 𝐌~ hustý v 𝐌*. Prostor 𝐌* nazýváme úplným obalem metrického prostoru 𝐌.

Platí, že pokud jsou (𝐌*,ρ1),(𝐌**,ρ2) úplné obaly metrického prostoru (𝐌,ρ), pak existuje izometrické zobrazení f:𝐌*𝐌**.

Vlastnosti

  • Je-li metrický prostor kompaktní, pak je i úplný.
  • Metrický prostor X je úplný právě tehdy, když každá posloupnost do sebe zanořených uzavřených neprázdných podmnožin X, s poloměry jdoucími k 0, má neprázdný (přesněji jednobodový) průnik: jestliže Fn je uzavřená a neprázdná, Šablona:Nowrap pro každé n, a diam(Fn) → 0, pak existuje x ∈ X náležející každé množině  Fn.
  • Uzavřený podprostor úplného prostoru je úplný.
  • Prostor je úplný, právě když je absolutně uzavřený.
  • Banachova věta o kontrakci říká, že v neprázdném úplném metrickém prostoru existuje pro danou kontrakci právě jeden pevný bod.

Příklady úplných prostorů

  • Prostor reálných čísel s euklidovskou metrikou je úplný. Stejně tak prostor komplexních čísel s metrikou danou absolutní hodnotou je úplný.
  • Každý normovaný vektorový prostor konečné dimenze s metrikou indukovanou normou, tzn: ρ(a,b)=ab je úplný. Předchozí příklad je vlastně speciálním případem tohoto faktu.
  • Každý metrický prostor s diskrétní metrikou je úplný, neboť v této metrice jsou cauchyovské pouze posloupnosti, které jsou od jistého indexu konstantní (a tedy jsou konvergentní).
  • Prostor všech spojitých funkcí na uzavřeném intervalu C(a,b) s metrikou
    ρ(f,g)=maxaxb|g(x)f(x)|
je úplný.

Příklady neúplných prostorů

  • Prostor racionálních čísel (s eukleidovskou metrikou) není úplný metrický prostor. Příkladem budiž posloupnost racionálních čísel a1=2, a2=2,7, a3=2,71, a4=2,718, a5=2,7182 a dále dle desetinného rozvoje cisla e, která je cauchyovská, ale její limitou je Eulerovo číslo, což je číslo iracionální. Posloupnost tedy není konvergentní v prostoru racionálních čísel.
  • Jakýkoli (omezený) otevřený či polouzavřený interval na reálné ose je neúplný. Například na intervalu (0,1 není konvergentní posloupnost
1,12,13,14

ačkoli je konvergentní v oboru všech reálných čísel.

Související články

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály