Transfinitní rekurze

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Transfinitní rekurze je matematický pojem z oboru teorie množin, který zobecňuje běžně používaný pojem rekurze z přirozených čísel na všechna ordinální čísla.

Motivace

Na množině přirozených čísel existuje řada funkcí, které jsou definovány „rekurzivně“, tj. hodnota pro další číslo v pořadí závisí na hodnotách pro předcházející (menší) přirozená čísla.

Příklady jsou:

To, že definováním podobného předpisu jsme opravdu získali jednoznačně určenou funkci na celé množině přirozených čísel, zaručuje věta o rekurzi, která se dokazuje pomocí principu matematické indukce.

Tento princip lze rozšířit pomocí transfinitní indukce z množiny přirozených čísel na celou třídu 𝕆n všech ordinálních čísel - získáváme tím princip transfinitní rekurze, který zjednodušeně řečeno zaručuje jednoznačnost funkce, která je pro každé ordinální číslo definována pomocí hodnot pro menší ordinální čísla.

Věty o transfinitní rekurzi

Základní varianta

Předpokládejme, že G je třídové zobrazení, které každé množině x přiřazuje množinu G(x). Pak existuje právě jedno třídové zobrazení F na třídě 𝕆n všech ordinálních čísel takové, že
(α𝕆n)(F(α)=G(F|α))

F|α v předchozí větě znamená zúžení zobrazení F na množinu α

Pro pochopení této věty je důležité si uvědomit, že pro ordinální čísla platí α<βαβ a zápis
F(α)=G(F|α)
neříká tedy nic jiného než:
hodnota F pro α závisí (pomocí předpisu G) na hodnotách F pro menší ordinální čísla než α.

Oddělení předpisu pro limitní ordinály

Běžnější (a přehlednější) verzí věty o transfinitní rekurzi je případ, kdy pro izolované ordinály závisí hodnota pouze na jeho předchůdci, zatímco pro limitní ordinály je předpis definován jiným způsobem:

Je-li dána množina x a dvě třídová zobrazení G,H definovaná pro každou množinu, pak existuje právě jedno třídové zobrazení F na třídě 𝕆n všech ordinálních čísel takové, že

  • F(0)=x
  • F(α+1)=G(F(α))
  • F(α)=H(F|α) pro limitní ordinál α

To už je podobnější běžné (finitní) rekurzi na přirozených číslech. Důvod, proč se zde vyskytuje třetí předpis, je ten, že limitní ordinály (například ω) nemají přímého předchůdce - hodnotu je tedy pro ně nutné rekurzivně definovat z hodnot nějaké množiny menších ordinálů.

Příklady

Rekurzivně definované třídové zobrazení

Zobecněním funkce faktoriál podle druhé verze věty o transfinitní rekurzi z předchozího odstavce získáváme:

  • F(0)=1
  • F(α+1)=F(α).(α+1)
  • F(α)=sup{F(β):β<α} pro limitní α

Jaké vlastnosti má takto definovaná funkce?

  • Pro konečné ordinály (tj. přirozená čísla) se taková funkce shoduje s „normálním“ faktoriálem.
  • Pro množinu všech přirozených čísel je F(ω)=sup{F(β):β<ω}=ω
  • F(ω+1)=F(ω).(ω+1)=ω2+ω

Důkaz pomocí transfinitní rekurze

Dalším příkladem využití transfinitní rekurze je důkaz, že z axiomu výběru vyplývá princip dobrého uspořádání:

Aby bylo možné nějakou množinu X dobře uspořádat, je třeba na ní vzájemně jednoznačně zobrazit nějaké ordinální číslo. Dobré uspořádání tohoto ordinálního čísla se pomocí této funkce přenese i na původní množinu. Označme toto číslo α a hledané zobrazení f.
Podle axiomu výběru lze z každé podmnožiny YX vybrat jeden její prvek yY - označme g toto výběrové zobrazení, které je vlastně selektor na potenční množině (X).
Třídové zobrazení F zkonstruuji rekurzí pomocí selektoru g (Rng je zde použito pro obor hodnot):

  • F()=g(X)
  • je-li XRng(F|β), pak F(β)=g(XRng(F|β))
  • je-li XRng(F|β)=, pak F(β)=

Je-li α nejmenší ordinální číslo, pro které platí F(α)=, pak f=F|α je hledané prosté zobrazení α na X. (Existenci takto definovaného F pak zaručuje právě věta o transfinitní rekurzi).


Související články

Šablona:Portály

en:Transfinite induction#Transfinite recursion