Izolovaný ordinál

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Izolovaný ordinál je matematický pojem z teorie množin. Označuje ordinální číslo, které má předchůdce nebo je rovno prázdné množině.

Formální definice

Ordinální číslo α je izolované, pokud
α=0(βOn)(β{β}=α),
kde On označuje třídu všech ordinálních čísel.

Příklady

Každý konečný ordinál (tj. každé přirozené číslo) je izolovaný. Stačí si uvědomit, že

  • 1=0{0}={0}
  • 2=1{1}={0,1}
  • 3=2{2}={0,1,2}

Existují ale i nekonečné izolované ordinály, například označíme-li jako ω množinu přirozených čísel, která je rovněž ordinál, pak
ω+1={0,1,2,,ω}=ω{ω} má předchůdce ω.

Podobně má ω+2 předchůdce ω+1, takže se také jedná o izolovaný ordinál. Naproti tomu existují i ordinály, které nejsou izolované. Takovým ordinálům říkáme limitní. Nejmenším takovým ordinálem je právě ω, ale existují i větší limitní ordinály – například ω.2, ω2 nebo (ωω)ω.

Použití

Rozdělení ordinálních čísel na limitní a izolovaná se často používá v důkazech transfinitní indukcí a v konstrukcích transfinitní rekurzí, kde je prováděn zvláštní krok (z předchůdce na následníka) pro izolovaný ordinál a zvláštní krok (z množiny všech menších ordinálů na jejich supremum) pro limitní ordinál.

Související články

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály