Titiovo–Bodeovo pravidlo
Titiovo–Bodeovo pravidlo, zvané též Titiův–Bodeův zákon, Titiova–Bodeova řada, Bodeův zákon či Bodeova řada je vyjádření přibližných hodnot průměrné vzdálenosti (velké poloosy dráhy) planet sluneční soustavy v astronomických jednotkách (AU) posloupnosti:
| Planeta | n | velká poloosa a (AU) |
Titiovo–Bodeovo pravidlo |
Odchylka od pravidla |
|---|---|---|---|---|
| Merkur | −∞ | 0,39 | 0,4 | −3.23% |
| Venuše | 0 | 0,72 | 0,7 | +3.33% |
| Země | 1 | 1,00 | 1,0 | 0.00% |
| Mars | 2 | 1,52 | 1,60 | −4.77% |
| pás planetek | 3 | 2 až 5 | 2,80 | — |
| Ceres* | 3 | 2.77 | 2.8 | −1.16% |
| Jupiter | 4 | 5,20 | 5,20 | +0.05% |
| Saturn | 5 | 9,54 | 10,0 | −4.42% |
| Uran | 6 | 19,2 | 19,6 | −1.95% |
| Neptun | – | 30,1 | — | — |
| Pluto* | 7 | 39,4 | 38,8 | +1.02% |
| Eris* | 8 | 67,7 | 77,2 | -12,3% |
| (*) Hvězdičkou označené jsou trpasličí planety | ||||
Pravidelnosti v hodnotách průměrné vzdálenosti si všiml v roce 1766 německý matematik J. D. Titius a o šest let později tento zákon publikoval tehdejší ředitel berlínské hvězdárny J. E. Bode. Jak vidno z připojené tabulky, toto pravidlo platilo vcelku dobře pro tehdy známé planety, s tím, že u Saturnu byla již značně velká odchylkaŠablona:Fakt/dne a pro hodnotu n=3 neexistovala žádná známá planeta.
Po objevení první planetky (1) Ceres se zdálo, že byl chybějící člen řady nalezen; to však velice brzy objevy dalších podobných těles vyvrátily.
Zcela se tomuto pravidlu, které je dnes již považováno za historickou kuriozitu,[1] vymyká planeta Neptun, zatímco Pluto, nedávno vyřazené ze seznamu planet, do Titius-Bodeovy řady zapadá.
V poslední době zažívá Titiovo-Bodeovo pravidlo renesanci, neboť dobře popisuje vzdálenosti planet u jiných planetárních systémů.[2]