Termodynamické beta

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Termodynamické beta je fyzikální veličina vyjadřující vztah mezi termodynamickou teplotou a energií stavů systému. Značí se řeckým písmenem β a je definována vztahem

β1kT,

kde T je termodynamická teplota (v Kelvinech) a k je Boltzmannova konstanta. Při snižování teploty systému blízko k absolutní nule roste β nade všechny meze. Jednotka termodynamického beta v soustavě SI je reciproký joule značený J−1.

[β]=1[k][T]=1J.K1.K=J1

V částicové fyzice se místo reciprokého joulu běžně používá reciproký elektronvolt značený eV−1.

Užití

Termodynamické β se zavádí jako zkratka, protože vystupuje v mnoha vztazích statistické fyziky a termodynamiky, jako je Boltzmannův faktor, Planckův vyzařovací zákon, ekvipartiční teorém, Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení, Boseho-Einsteinovo rozdělení, Fermiho–Diracovo rozdělení, partiční suma, kanonické rozdělení, Boltzmannův vztah apod. Například Boltzmannův faktor, který souvisí s pravděpodobností výskytu částice ve stavu s energií E při termodynamické rovnováze systému, lze zavedením β zapsat stručně jako eβE.

Statistická definice

Ve statistické fyzice se teplota definuje právě pomocí termodynamického beta. Entropie systému je rovna výrazu S=klogΩ(E), kde log je přirozený logaritmus a Ω je bezrozměrný objem fázového prostoru, v němž je energie systému menší než E. Teplota je pak definována vztahem

1TSE=klogΩE=k1ΩΩE.

Výraz

1ΩΩE=1kT=β

lze tedy chápat jako statistickou definici termodynamického β. Šablona:Autoritní data