Paul Gerber

Šablona:Upravit Šablona:Infobox - osoba Paul Gerber (1. ledna 1854 Berlín – 13. srpna 1909 Freiburg im Breisgau) byl německý fyzik. Je znám především jako autor konkurenční (vzhledem k Einsteinově teorii) teorie šíření gravitace a odvozením stáčení perihelia Merkuru. O prvenství odvození byl v roce 1917 veden krátký spor, v němž několik vědců poukázalo na nekonzistentnost Gerberovy teorie.

Život

V letech 1872–1875 studoval v Berlíně fyziku. V roce 1877 nastoupil jako učitel na reálném gymnáziu v Stargardu v Pomořansku.

Teorie gravitace

Základní koncepce

V letech 1870–1900 se pokoušela řada vědců skloubit nové znalosti o konečné rychlosti šíření signálů s teorií gravitace a vysvětlit tak stáčení perihelia Merkura.^{[B 1]}^{[B 2]}

Jednou z mnoha teorií byla i teorie Gerberova. Rozpracoval a publikoval ji v letech 1898 a 1902.

Z předpokladu konečné rychlosti šíření gravitace odvodil následující vzorec pro gravitační potenciál:

V = \frac{μ}{r {(1 - \frac{1}{c} \frac{d r}{d t})}^{2}}

Zanedbáním vyšších členů rozvoje lze vzorec upravit na:

V = \frac{μ}{r} [1 + \frac{2}{c} \frac{d r}{d t} + \frac{3}{c^{2}} {(\frac{d r}{d t})}^{2}]

Podle Gerbera je pak vztah mezi rychlostí šíření gravitace (c) a stáčením perihelia (Ψ) následující:

c^{2} = \frac{6 π μ}{a (1 - ϵ^{2}) Ψ}

kde

μ = \frac{4 π^{2} a^{3}}{τ^{2}}

, ε=Excentricita, a=hlavní poloosa, τ=doba oběhu.

Ze skutečných hodnot Gerber odvodil rychlost šíření gravitace na 305 000 km/s, velmi blízkou rychlosti světla.^{[B 3]}^{[B 4]}

Kontroverze

Gerberův vzorec pro stáčení perihelia vychází:

Ψ = 24 π^{3} \frac{a^{2}}{τ^{2} c^{2} (1 - ϵ^{2})}

To je, jak poznamenal v roce 1916 Ernst Gehrcke, který kritizoval Einsteina a teorii relativity, vzorec identický s Einsteinovým:

ϵ = 24 π^{3} \frac{a^{2}}{T^{2} c^{2} (1 - e^{2})}

, kde e=Excentricita, a=hlavní poloosa, T=doba oběhu.

Gehrcke se zasadil o přetištění Gerberova článku z roku 1902 v Annalen der Physik. Článek vyšel v roce 1917, Gerber zpochybnil Einsteinovo prvenství a obvinil jej z plagiátorství.^{[A 1]} Brzy poté ale Albrecht Fölsing^{[B 5]} a Roseveare ^{[B 6]} tato obvinění vyvrátili a ukázali, že Gerberova teorie je nekonzistentní. Hugo von Seeliger,^{[A 2]} a Max von Laue^{[A 3]} publikovali články, v nichž ukázali, že odvození výsledku vzniklo matematickou chybou. Také Roseveare dokázal nekonzistenci Gerberovy teorie, protože podle ní by vycházel ohyb světla v gravitačním poli Slunce o 3/2 větší, než je skutečná hodnota. Albert Einstein reagoval v roce 1920 na Gehrckeovu kritiku:^{[A 4]}

Šablona:Citát

Odkazy

Poznámky

Reference

Šablona:Překlad

odkazy na primární literaturu	odkazy na sekundární literaturu
↑ Gerber 1917 ↑ Seeliger (1917) ↑ Laue (1917, 1920) ↑ Einstein 1920	↑ Zenneck 1901, 46ff ↑ Oppenheim 1920, 153ff ↑ Zenneck 1901, 49ff ↑ Oppenheim 1920, 156f ↑ Fölsing 1993, Chap. 5 ↑ Roseveare 1982, Chap. 6