Oortovy konstanty

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Oortovy konstanty se označují písmeny A a B. Vycházejí z Lindbladova-Oortova modelu, který předpokládá, že pohyb hvězd ve slunečním okolí lze vysvětlit jako rotaci okolo vzdáleného středu (galaktického centra). Jedná se tedy o pohyb uspořádaným způsobem kolmo na průvodič. Pro sluneční okolí jsou hodnoty

A13kms1kpc1

B13kms1kpc1

Odvození

V odvození se předpokládá, že okolní hvězdy jsou výrazně blíže ke Slunci než ke galaktickému středu. Lze se proto omezit pouze na lineární závislosti. Tento předpoklad je pro hvězdy do vzdálenosti 1 kpc dobře splněn. Dále se předpokládá, že je galaktický disk tenký a že je galaktická šířka pro okolní hvězdy blízká nule, tj. b0.

Indexem 0 se označují proměnné vztažené ke Slunci. Definujme tedy vzdálenost Slunce od galaktického centra R0 , okamžitou rychlost obíhání Slunce θ0 a úhlovou rychlost Slunce (z definice pro úhlovou rychlost tuhého tělesa)

ω0=θ0R0 .

Schéma slunečního okolí

Uvažujme hvězdu ve vzdálenosti d od Slunce a R od galaktického středu s galaktickou délkou l , která obíhá rychlostí θ a úhlovou rychlostí ω. Označme úhel, který svírá vektor rychlosti hvězdy se zorným paprskem α (viz obrázek).

První Oortova konstanta

Je zřejmé, že radiální rychlost hvězdy (tj. rychlost ve směru zorného paprsku) bude

vR=θcosα .

Víme-li navíc, že pohyb Slunce ve směru zorného paprsku je

vR0=θ0sinl ,

můžeme zapsat relativní radiální rychlost hvězdy vůči Slunci jako

vR=θcosαθ0sinl .

Ze sinové věty pro trojúhelník s vrcholy Slunce, hvězdy a galaktický střed plyne

sin(90+α)R0=sinlR

cosαR0=sinlR

a tedy

vR=(θRθ0R0)R0sinl=(ωω0)R0sinl .

Protože je ω(R) , použijeme na závorku v předchozím vztahu Taylorův rozvoj do lineárního členu.

(ωω0)=(dωdR)0(RR0)

Spočítáme derivaci

(dωdR)0=ddR(θR)0=1R0(dθdR)0(θR2)0

a za již zmíněného předpokladu, že jsme v blízkosti Slunce, je

RR0dcosl .

Po dosazení dostaneme

vR=[(dθdR)0(θR)0]dsinlcosl=12[θRdθdR]0dsin(2l) .

První Oortovu konstantu definujeme předpisem

A=12[θRdθdR]0 ,

pak lze relativní radiální rychlost zapsat také jako

vR=Adsin(2l) .

Druhá Oortova konstanta

Druhá Oortova konstanta souvisí s pohybem kolmo na směr zorného paprsku, neboli s tečnou složkou rychlosti. Pro hvězdu je tečná rychlost

vT=θsinα

a pro Slunce je

vT0=θ0cosl ,

je tedy zřejmé, že tečná rychlost hvězdy vzhledem ke Slunci je

vT=θsinαθ0cosl .

Z geometrie (viz obrázek) plyne

Rsinα+d=R0cosl .

Po dosazení dostaneme

vT=(ωω0)R0coslωd

a díky tomu, že jsme v blízkosti Slunce, můžeme také psát

ωd=ω0d+(ωω0)dω0d .

Stejným postupem jako při odvozování Oortovy konstanty A vyjde

vT=[dθdRθR]0dcos2lω0d=12[θRdθdR]0dcos(2l)12[θR+dθdR]0d .

Po zavedení druhé Oortovy konstanty předpisem

B=12[θR+dθdR]0

můžeme tečnou relativní rychlost zapsat jako

vT=Adcos(2l)+Bd .

Použití

Z Oortových konstant lze spočítat např. gradient rychlosti nebo úhlovou rychlost. Pro gradient rychlosti obě konstanty sečteme

A+B=(dθdR)00 .

Nulový gradient je zde díky tomu, že v okolí Slunce jsou Oortovy konstanty AB , z toho vyplývá, že je rotační křivka ve slunečním okolí plochá.

Odečtením konstant dostaneme úhlovou rychlost

AB=(θR)0=ω026kms1kpc1 ,

hodnota je opět pro Slunce. Z ní lze odhadnout periodu obíhání Slunce okolo středu Galaxie T0=250Myr. Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály

Externí odkazy