Malá Fermatova věta

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Malá Fermatova věta je matematická věta, která tvrdí, že pro každé prvočíslo p a každé celé číslo a platí

apa(modp)

To znamená, že číslo (apa) je dělitelné prvočíslem p.

Pokud NSD(a,p) = 1, pak platí také tvar
ap11(modp).

Symbol ≡ pochází z modulární aritmetiky a zápis se čte "je kongruentní s" (v modulo p).

Věta je nazvána podle francouzského matematika Pierra de Fermat (16011665); přívlastek malá ji odlišuje od Velké Fermatovy věty. Využívá se například pro Fermatův test prvočíselnosti.

Zobecnění

Pro libovolná přirozená čísla a a n taková, že NSD(a,n) = 1, platí

aφ(n)1(modn), kde φ je Eulerova funkce.

Příklad

  • Buď p=5, a=2. Jelikož 5 je prvočíslo a 2 není násobek 5, má podle malé Fermatovy věty platit, že 252 je dělitelné 5. Vskutku, 252=322=30 je dělitelné 5.

Důkazy

Důkaz indukcí

Buď k<p1 a nechť ap11(modp) pro přirozená 1ak. Pak (k+1)pkp+1p(modp) (ostatní členy v binomickém rozvoji (k+1)p jsou dělitelné p) a podle indukčního předpokladu kpk(modp). Tedy (k+1)pk+1(modp), neboli (k+1)p11(modp). Tedy tvrzení platí pro a=1,,p1. Dále pro b platí (a+pb)pap(modp), což plyne opět z binomického vzorce. Zbývá si uvědomit, že libovolné číslo x, které není násobkem p, je možno napsat jako x=a+bp, kde a{1,2,,p1}. Tedy xp1ap11(modp).

Elementární důkaz

Mějme a různých písmen A1,,Aa (nějaké) abecedy a uvažujme množinu všech slov o p písmenech z oné abecedy (nad onou abecedou), kde p je prvočíslo. Takových slov je zřejmě ap. Buď σ(Ai1Ai2Aip)=Ai2Ai3AipAi1.

Rozdělme tuto množinu slov do menších podmnožin M takovým způsobem, že slovo SM právě když σ(S)M. Buď k nejmenší takové, že σkS=S. Zřejmě kp, proto buď k=1 anebo k=p. Tedy každá z těchto podmnožina M může mít buď jeden prvek (pokud se v slově opakuje p krát jedno písmeno), anebo p prvků (v ostatních případech). Jednoprvkových množin je však a, neboť jsou to právě množiny {A1A1A1},,{Aa,,Aa}. Zbylá slova se tedy dají rozdělit do podmnožin velikosti p, tedy papa.

Důkaz pomocí teorie grup

Buď p prvočíslo. Pak množina zbytkových tříd p je těleso, jehož nenulové prvky tvoří multiplikativní grupu p* řádu p1. Libovolný prvek ap* generuje její cyklickou podgrupu řádu k, tj. k je nejmenší číslo, pro které ak=1. Podle Lagrangeovy věty, počet prvků podgrupy dělí počet prvků grupy, tedy p1=km. Tedy ap1=akm=(ak)m=1m=1 v p*. Tedy pro 0ap máme ap1=1 v p.

Důkaz pomocí součinu zbytkových tříd

Buď opět p prvočíslo, p množina zbytkových tříd, jejíž nenulové prvky tvoří multiplikativní grupu p* řádu p1. Násobení prvkem a0 permutuje prvky p*, proto součin všech prvků se nezmění:

Πxp*x=Πxp*ax=ap1Πxp*x

Součin na obou stranách je nesoudělný s p (poněvadž každý prvek součinu je nesoudělný s p). Můžeme tedy zkrátit součin a dostáváme ap1=1 v p.

Literatura

  • Jaroslav Blažek, Emil Calda, Blanka Kussová: Algebra a teoretická aritmetika I., SPN Praha 1979

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály