Lindenbaumova algebra

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lindenbaumova algebra (také Lindenbaumova–Tarského algebra) je pojem z oblasti matematické logiky. Slouží k vyjádření struktury množiny formulí co se týče jejich dokazatelnosti v nějaké formální teorii.

Definice

Lindenbaumovy algebry teorie

Nechť T je bezesporná teorie v jazyce L a m je přirozené číslo. Pro formule φ,ψ jazyka L mající právě m volných proměnných definujeme φψ, pokud v T je dokazatelné φψ. Označíme FTm množinu všech tříd ekvivalence . m-tá Lindenbaumova algebra teorie T je Booleova algebra s nosnou množinou FTm a operacemi definovanými následovně:

  • [φ][ψ]=[φψ]
  • [φ][ψ]=[φψ]
  • [φ]=[¬φ]
  • 0=[φ¬φ] , kde φ je nějaká formule s m-volnými proměnnými.
  • 1=[φ¬φ] , kde φ je nějaká formule s m-volnými proměnnými.

Lindenbaumovy algebry jazyka

m-tou Lindenbaumovu algebru jazyka L definujeme jako m-tou Lindenbaumovu algebru teorie v jazyce L, která nemá žádné vlastní (tj. mimologické) axiomy.

Vlastnosti

  • 0. Lindenbaumova algebra teorie T je dvouprvková, právě když je T úplná teorie.
  • Formule φ je nedokazatelná v T, právě když φ∉1.
  • Formule φ je nevyvratitelná v T, právě když φ∉0.

Související články

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály