Konvektivní dostupná potenciální energie

Konvektivní dostupná potenciální energie nebo též CAPE (z anglického Šablona:Cizojazyčně)[1] je dostupná energie instability rovnající se celkovému množství práce, kterou vykoná adiabaticky ochlazovaná vzduchová částice při výstupu z hladiny volné konvekce do hladiny nulového vztlaku.[2] Udává se v m2·s−2 = J·kg−1 a je definována vztahem:
- ,
kde Šablona:Mvar je výška hladiny volné konvekce, Šablona:Mvar je výška hladiny nulového vztlaku, Šablona:Mvar je vztlak, tíhové zrychlení, Šablona:Math virtuální teplota vzduchové částice a Šablona:Math virtuální teplota okolního vzduchu. Hodnotu CAPE lze vyčíst také z aerologického diagramu jako plochu mezi křivkou teplotního zvrstvení a křivkou virtuální teploty adiabatického výstupu vzduchové částice (která je nad kondenzační hladinou nasycená vodní parou).
Mechanismus a význam
Konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE) existuje v prostředí podmíněné instability v troposféře, ve kterém se vystupující vzduchová částice nad hladinou volné konvekce ocitá teplejší, a tedy lehčí, než je okolní prostředí, a proto může dále stoupat. Jakákoli hodnota CAPE větší než 0 J/kg značí instabilitu v atmosféře a tedy možnost vzniku konvektivních bouří a nebezpečných jevů s nimi spojených.