Konvektivní dostupná potenciální energie

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
CAPE vyjádřená v aerologickém diagramu pro vzduchovou částici vystupující z bodu A. T je křivka teplotního zvrstvení, Tw křivka zvrstvení teploty rosného bodu, LCL je výstupná kondenzační hladina, LFC hladina volné konvekce, EL hladina nulového vztlaku, znázorněna je suchá adiabata – křivka adiabatického výstupu nenasycené vzduchové částice, a pseudoadiabata – křivka výstupu vzduchové částice poté, co dojde k jejím nasycení. CIN (convective inhibition) je pak energie, kterou musí daná vzduchová částice vynaložit, aby dosáhla hladiny volné konvekce.

Konvektivní dostupná potenciální energie nebo též CAPE (z anglického Šablona:Cizojazyčně)[1] je dostupná energie instability rovnající se celkovému množství práce, kterou vykoná adiabaticky ochlazovaná vzduchová částice při výstupu z hladiny volné konvekce do hladiny nulového vztlaku.[2] Udává se v m2·s−2 = J·kg−1 a je definována vztahem:

CAPE=HVKHNVBdz=HVKHNVg(Tv,parcelTv,envTv,env)dz,

kde Šablona:Mvar je výška hladiny volné konvekce, Šablona:Mvar je výška hladiny nulového vztlaku, Šablona:Mvar je vztlak, 𝑔 tíhové zrychlení, Šablona:Math virtuální teplota vzduchové částice a Šablona:Math virtuální teplota okolního vzduchu. Hodnotu CAPE lze vyčíst také z aerologického diagramu jako plochu mezi křivkou teplotního zvrstvení a křivkou virtuální teploty adiabatického výstupu vzduchové částice (která je nad kondenzační hladinou nasycená vodní parou).

Mechanismus a význam

Konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE) existuje v prostředí podmíněné instabilitytroposféře, ve kterém se vystupující vzduchová částice nad hladinou volné konvekce ocitá teplejší, a tedy lehčí, než je okolní prostředí, a proto může dále stoupat. Jakákoli hodnota CAPE větší než 0 J/kg značí instabilitu v atmosféře a tedy možnost vzniku konvektivních bouří a nebezpečných jevů s nimi spojených.

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Šablona:Meteorologie Šablona:Autoritní data