Jodičnan draselný

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Jodičnan draselný (někdy jodečnan draselný) je bílá anorganická krystalická látka bez zápachu se vzorcem KIO₃.

Výroba

Tuto látku lze vyrábět reakcí jodu a hydroxidu draselného, používá se koncentrovaných roztoků za zvýšené teploty. Vzniká při tom však i jodid draselný, který je obtížné odstranit:

$\mathrm{𝟥}{𝖨}_{\mathrm{𝟤}}\mathsf{+}\mathrm{𝟨}𝖪𝖮𝖧\mathsf{\to }𝖪𝖨{𝖮}_{\mathrm{𝟥}}\mathsf{+}\mathrm{𝟧}𝖪𝖨\mathsf{+}\mathrm{𝟥}{𝖧}_{\mathrm{𝟤}}𝖮$

Jod reaguje s hydroxidem draselným za vzniku jodičnanu draselného, jodidu draselného a vody

Další možností je elektrolytická výroba z jodnanu draselného, používají se titanové elektrody; stačí však tento roztok pouze zahřívat, a reakce proběhne (ne však s takovou účinností):

$\mathrm{𝟥}𝖪𝖨𝖮\stackrel{t}{\to }\mathrm{𝟤}𝖪𝖨\mathsf{+}𝖪𝖨{𝖮}_{\mathrm{𝟥}}$

Jodnan draselný se rozkládá na Jodid draselný a jodičnan draselný

V laboratoři tato látka může být připravena reakcí chlorečnanu sodného a jodidu draselného:

$𝖭𝖺𝖢𝗅{𝖮}_{\mathrm{𝟥}}\mathsf{+}𝖪𝖨\mathsf{\to }𝖪𝖨{𝖮}_{\mathrm{𝟥}}\mathsf{+}𝖭𝖺𝖢𝗅$

Chlorečnan sodný reaguje s jodidem draselným za vzniku jodičnanu draselného a chloridu sodného

Výhoda této výroby je, že není plýtváno jodem, který je poměrně drahý, ale je využit mnohem dostupnější a levnější chlor. Po výrobě chlorečnanu sodného je využit téměř veškerý jod, proto je tato možnost výroby levná.

Reakce

Tato látka se při zahřívání nad 560 °C rozpadá na jodid draselný a kyslík, proto je dobrým oxidačním činidlem. Rozpadá se dle rovnice:

$\mathrm{𝟤}𝖪𝖨{𝖮}_{\mathrm{𝟥}}\mathsf{\to }\mathrm{𝟤}𝖪𝖨\mathsf{+}\mathrm{𝟥}{𝖮}_{\mathrm{𝟤}}$

Jodičnan draselný se rozkládá na jodid draselný a kyslík.

V porovnání například s chlorečnanem draselným nebo chloristanem draselným je však mnohem dražší a není tak dobrým oxidačním činidlem, proto se jako oxidační činidlo téměř nepoužívá.

Využití

Tato látka se používá v analytické chemii.
Dále se tato látka používá na pokus chemické hodiny. Při pokusu se používá siřičitan draselný, kyselina sírová a roztok škrobu; při pokusu se roztok střídavě zabarvuje do modra a zase odbarvuje.
Výjimečně se tato látka používá namísto jodidu draselného při radioaktivním zamoření jako zdroj jodu pro štítnou žlázu, aby ji bylo zabráněno přijímat radioaktivní jód ze vzduchu.

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat