Integrální transformace

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Integrální transformace v matematice jsou ty lineární integrální operátory (lineární zobrazení T:AB mezi dvěma prostory funkcí A,B, jež se dají zapsat v podobě integrálu), které mají tvar

(Tf)(u)=ΩK(t,u)f(t)dt,

kde Ωn a Dn jsou otevřené podmnožiny, K:Ω×D je měřitelná funkce označovaná v tomto kontextu jako jádro transformace, f(t) je libovolná funkce z prostoru A a (Tf)(x) je její obraz, tedy funkce z prostoru B.

Příklady integrálních transformací jsou Fourierova, Laplaceova nebo vlnková transformace.

K integrální transformaci může (ale obecně nemusí) existovat inverzní transformace, převádějící obraz z prostoru B zpět na vzor z prostoru A. Pokud existuje, dá se vyjádřit rovněž jako integrální operátor, ale s obecně odlišným (tzv. inverzním) jádrem K1 a oborem integrace Ω.

Přehled některých často používaných transformací:

Transformace Symbol K Ω K1 Ω
Spojitá Fourierova transformace eiut(2π)n/2 n e+iut(2π)n/2 n
Hartleyova transformace cos(ut)+sin(ut)2π cos(ut)+sin(ut)2π
Mellinova transformace tu1 (0,+)   tu2πi c+i  
Dvojstranná Laplaceova transformace eut e+ut2πi c+i
Laplaceova transformace eut (0,+)   e+ut2πi c+i
Weierstrassova transformace 𝒲 e(ut)2/44π e+(ut)2/4i4π c+i
Abelova transformace F,f 2tt2u2χ(u,)(t) 1πu2t2χ(t,)(u)ddu
Hilbertova transformace il, 1π1ut 1π1ut
Hankelova transformace
s jádrem obsahujícím Jν(ut), Besselovu funkci
prvního druhu a řádu ν
ν tJν(ut) (0,+)   uJν(ut) (0,+)  
Stieltjesova transformace 𝒮 1u+t (0,+)      
Vlnková transformace
(funkce ψ je tzv. mateřská vlnka)
Wψ 1aψ(tba)

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data