Eyringův vzorec

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Eyringův vzorec (někdy nazývaný Eyringův–Polanyiho vzorec) je vzorec používaný v chemické kinetice k popisu závislosti změny rychlosti reakce na změně teploty. Vytvořili jej, téměř nezávisle na sobě, roku 1935 Henry Eyring, Meredith Gwynne Evans a Michael Polanyi. Tento vzorec vychází z teorie aktivovaného komplexu a je triviálně ekvivalentní k empirickému Arrheniově vzorci; oba jsou odvozeny ze statistické termodynamikykinetické teorii látek.[1]

Základní forma

Základní forma Eyringova vzorce připomíná Arrheniův vzorec:

 k=κkBTheΔGRT

kde ΔG je změna Gibbsovy energie, κ je koeficient propustnosti, kB je Boltzmannova konstanta a h je Planckova konstanta. Koeficient propustnosti ukazuje, jak velká část molekul v přechodném stavu se přemění na produkty a je často považován za rovný jedné, jelikož se předpokládá, že dochází k úplné přeměně přechodných stavů na produkty.

Vzorec lze upravit do následujícího tvaru:

k=kBTheΔSReΔHRT

a také do lineární podoby:

lnkT=ΔHR1T+lnkBh+ΔSR

kde:

Přesnost

Teorie aktivovaného komplexu vyžaduje hodnotu koeficientu průchodnosti označovaného  κ, stejně jako další součinitel ve výše uvedeném Eyringově vzorci. Jeho hodnota se často považuje za jednotkovou. Lze také nespecifikovat hodnotu  κ, v tomto případě se poměry rychlostních konstant porovnají s rychlostní konstantou pro určitou pevně danou teplotu, což ze vzniklého vzorce odstraní  κ.

Reference

Šablona:Překlad

  1. Chapman & Enskog 1939

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály