Ethyl-acetát

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Ethyl-acetát nebo ethylester kyseliny octové, dříve zvaný i octan ethylnatý, je organická sloučenina s funkčním vzorcem CH3COOCH2CH3. Jedná se o ester ethanolu a kyseliny octové. Tato bezbarvá kapalina má charakteristickou sladkou vůni připomínající hrušky, ve kterých je obsažena. Vyrábí se ve velkém množství pro použití jako rozpouštědlo. V roce 1985 se v Japonsku, Severní Americe a Evropě dohromady ročně vyrobilo cca 400 tisíc tun[1], v roce 2004 se celosvětová výroba odhadovala na 1,3 milionu tun[2].

Výroba

Kyselina octová reaguje s ethanolem za vzniku ethylacetátu a vody.

CH3COOH + CH3CH2OH ⇌ CH3COOCH2CH3 + H2O

Výsledný produkt se musí odebírat, protože reakce je rovnovážná. Lze jej odebírat například destilací.

Použití

Ethyl-acetát se primárně využívá jako rozpouštědlo a ředidlo, je upřednostňován díky nízké ceně, malé toxicitě a snesitelnému zápachu. Například se běžně používá pro čištění desek s elektronickými obvody a v některých odstraňovačích laku na nehty (používá se také aceton a acetonitril). Lze ho využít při dekofeinizaci kávových zrn a čajových lístků[3]. Používá se také v nátěrových hmotách jako aktivátor nebo tvrdidlo. Ethyl-acetát je přítomen v cukrovinkách, parfémech a v ovoci. V parfémech se rychle vypařuje a zanechává vůni parfému na kůži.

Laboratorní použití

V laboratoři se směsi obsahující ethyl-acetát často používají ve sloupcové chromatografii a při extrakcích. Málokdy se však využívá jako reakční rozpouštědlo, protože je náchylný na hydrolýzu a transesterifikaci.

V organické chemii, zejména při experimentech, ho lze odstranit stlačeným vzduchem z horké vodní lázně, protože je velmi těkavý a má nízký bod varu.

Další použití

V oblasti entomologie se ethyl-acetát využívá jako účinný asfyxant při sběru a studiu hmyzu. Ve smrtičce naplněné ethyl-acetátem jeho páry rychle usmrcují sbíraný (obvykle dospělý) hmyz, aniž by ho poškodily. Protože ethyl-acetát není hygroskopický, udržuje hmyz dostatečně měkký, aby mohl být přidán do sbírky.

Výskyt ve vínech

Ethylester kyseliny octové je nejhojnějším esterem ve víně, tvoří se reakcí kyseliny octové a ethanolu během fermentace. Aroma ethyl-acetátu je nejvíce zřejmé v mladých vínech a přispívá k obecnému vnímání "ovocnosti" vína. Citlivost různých lidí se liší, většina má práh vnímání okolo 120 mg/l. Nadměrná množství ethyl-acetátu se považují za vadu vína. Expozice kyslíku může vadu zjitřit, protože dochází k oxidaci ethanolu na acetaldehyd, který zanechává ve víně ostrou octovou chuť[4].

Reakce

Ethyl-acetát lze hydrolyzovat v kyselém nebo zásaditém prostředí a získat tak opět kyselinu octovou a ethanol. Použití kyselého katalyzátoru hydrolýzu urychluje (viz Fischerovo ekvilibrium). V laboratoři (a obvykle jen pro ilustrativní účely) se ethyl-acetát typicky hydrolyzuje ve dvoufázovém procesu, který začíná stechiometrickým množstvím silné zásady, například hydroxidu sodného. Tato reakce poskytuje ethanol a octan sodný, který s ethanolem nereaguje:

𝖢𝖧𝟥𝖢𝖮𝖮𝖢𝖧𝟤𝖢𝖧𝟥+𝖭𝖺𝖮𝖧  𝖢𝖧𝟥𝖢𝖧𝟤𝖮𝖧+𝖢𝖧𝟥𝖢𝖮𝖮𝖭𝖺
Ethylacetát reaguje s hydroxidem sodným za vzniku ethanolu a octanu sodného.

Reaguje také s vodou:

𝖢𝖧𝟥𝖢𝖮𝖮𝖢𝖧𝟤𝖢𝖧𝟥+𝖧𝟤𝖮  𝖢𝖧𝟥𝖢𝖮𝖮𝖧+𝖢𝖧𝟥𝖢𝖧𝟤𝖮𝖧
Ethylacetát reaguje s vodou za vzniku kyseliny octové a ethanolu.

Bezpečnost

Smrtelná dávka LD50 u potkanů činí 11,3 g/kg, což svědčí o velmi nízké toxicitě[1].

Reference

Šablona:Překlad

  1. 1,0 1,1 Wilhelm Riemenschneider, Hermann M. Bolt "Esters, Organic" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005. DOI: 10.1002/14356007.a09_565.pub2. Article Online Posting Date: April 30, 2005
  2. Šablona:Citace periodika Šablona:Wayback
  3. Šablona:Citace elektronického periodika
  4. J. Robinson (ed) "The Oxford Companion to Wine" Third Edition pg 259 Oxford University Press 2006 Šablona:ISBN

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály