Elektrický tok

Elektrický indukční tok, zkráceně též elektrický tok (zastarale dielektrický tok či posuvný tok) je skalární fyzikální veličina používaná pro popis elektrického pole v prostředí.

Značení, definice a jednotky

• Doporučené značení: Ψ
• Definice:

  Elektrický indukční tok je definován jako tok vektoru elektrické indukce D danou plochou S:

  $\mathrm{\Psi }=\underset{S}{\int }𝐃\cdot \mathrm{d}𝐒$

• Jednotky:

  Hlavní jednotkou v SI je 1 coulomb, značka 1 C.

  Používanými (dříve normou doporučovanými) násobky a díly jsou

  • 1 megacoulomb, značka 1 MC,
  • 1 kilocoulomb, značka 1 kC,
  • 1 milicoulomb, značka 1 mC.

Vlastnosti a výpočet

Elektrický indukční tok je číselně roven počtu indukčních čar prostupujících danou plochou (platí-li úmluva, že v homogenním poli počet indukčních čar procházejících plochou 1 m² je roven číselné hodnotě elektrické indukce tohoto pole).

V homogenním poli je elektrický indukční tok rovinnou plochou roven součinu obsahu plochy a složky vektoru elektrické indukce ve směru její normály, respektive součinu skalárně vzaté velikosti elektrické indukce a na ní kolmého průmětu dané plochy:

$\mathrm{\Psi }=D_{\perp }S=D{S}_{\perp }=DS\cos \alpha$,

kde α je úhel, který svírá vektor elektrické indukce s normálou plochy.

Podle Gaussova zákona platí, že elektrický indukční tok uzavřenou plochou je roven celkovému volnému náboji touto plochou obklopenému (Q), bez ohledu na jeho rozložení:

$\mathrm{\Psi }={\oint }_S𝐃\cdot \mathrm{d}𝐒=Q$

Tok intenzity elektrického pole

Jako "elektrický tok" se (na rozdíl od doporučení norem pro veličiny a jednotky) označuje i veličina tok intenzity elektrického pole:

• Užívané značení: Χ_e, Ф_e či N
• Definice:

  ${\mathrm{X}}_{\mathrm{e}}=\underset{S}{\int }𝐄\cdot \mathrm{d}𝐒$, kde E značí intenzitu elektrického pole.

• Jednotky:

  Hlavní jednotkou v SI je 1 volt krát metr, značka 1 V·m.