Dedekindův řez

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Definice 2 pomocí Dedekindových řezů

Dedekindův řez je matematický pojem z oboru teorie množin, který je využíván při množinové konstrukci číselného oboru reálných čísel. Pojem je pojmenován po německém matematikovi Richardu Dedekindovi, jako první však reálná čísla s pomocí této konstrukce definoval francouzský matematik Joseph Bertrand v roce 1849.[1]

Definice

Dedekindův řez je každá dolní množina v lineárně uspořádané množině, která obsahuje své supremum, pokud toto supremum existuje.

Motivace

V rámci teorie množin jsou všechny číselné obory konstruovány jako množiny – každé číslo je množina. Tyto množiny je třeba volit tak, aby jejich vzájemné vztahy odpovídaly intuitivním představám o daném číselném oboru.

Například přirozená čísla jsou v teorii množin konečná ordinální čísla uspořádaná relací "být podmnožina" .

Racionální čísla jsou konstruována jako uspořádané dvojice celých čísel s uspořádáním, které přesně odpovídá naší představě o tom, které racionální číslo je větší a které menší.

Reálná čísla je třeba zkonstruovat tak, aby beze zbytku vyplňovala číselnou osu – to znamená, aby každá neprázdná omezená množina měla v tomto číselném oboru supremum a infimum.

Dá se ukázat (vyplývá to například z poněkud obecněji pojaté MacNeilleovy věty), že množina všech Dedekindových řezů na množině racionálních čísel přesně odpovídá těmto požadavkům – lze ji použít jako izomorfní kopii číselného oboru reálných čísel.

Konstrukce zúplnění

Dedekindův řez je pro lineárně uspořádanou množinu (tedy i pro racionální čísla uspořádaná podle velikosti) pojem ekvivalentní s pojmem stabilní množina.

Množina SA všech stabilních podmnožin nějaké množiny A je úplný svaz. To znamená, že je uzavřen na suprema a infima – je to tedy vhodný kandidát na „zúplnění“ o suprema a infima, které je třeba provést. Navíc, pokud je A lineárně uspořádaná, pak je také SA lineárně uspořádaná (relací ).

Definujeme-li zobrazení f:ASA předpisem f(x)={yA:yx}, dostáváme izomorfní vnoření A do SA. Toto vnoření zachová suprema a infima, pokud existovala již v A. Pokud v A neexistovala, pak v SA již (pro izomorfní obraz) existují.

Speciálně pro racionální čísla Q je SQ izomorfní s naší intuitivní představou o vlastnostech reálných čísel.

Příklady

Množina A1={xQ:x<1} má supremum v Q - platí supA1=1. Tato množina se pomocí výše uvedeného zobrazení převede na množinu S1={f(x)SQ:f(x)<f(1)}={(,x]:x<1} a její supremum je (,1]=f(1). Supremum tedy zůstalo zachováno i při tomto zobrazení.

Množina A2={xQ:x2<2} nemá v Q supremum, ale pomocí výše uvedeného zobrazení jej v SQ získá: S2={f(x)SQ:f(x2)<f(2)} má supremum supS2=(,2], které není obrazem žádného prvku z Q .

Vysvětlení pro laiky

Jednoduše řečeno je Dedekindův řez zákonitost, která říká, že když „řízneme“ do číselné osy v náhodném místě, získáme nějaké číslo, které se v tom místě nachází. Neplatí tedy u všech číselných oborů.

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály