Castrovo–Stephensovo párování

Castrovo–Stephensovo párování je křížová párovací reakce acetylidu měďného s arylhalogenidem v pyridinu, kterou vzniká disubstituovaný alkyn a měďný halogenid.

$\begin{array}{c}\\ \mathrm{C}\mathrm{u}-\mathrm{C}\equiv \mathrm{C}-\mathrm{R}{\phantom{A}}^{\prime }+\mathrm{A}\mathrm{r}-\mathrm{X}& \stackrel{\mathrm{p}\mathrm{y}\mathrm{r}\mathrm{i}\mathrm{d}\mathrm{i}\mathrm{n}}{\to }\mathrm{C}\mathrm{u}\mathrm{X}+\mathrm{A}\mathrm{r}-\mathrm{C}\equiv \mathrm{C}-\mathrm{R}{\phantom{A}}^{\prime }\\ \mathrm{X}& =\mathrm{I},\mathrm{B}\mathrm{r},\mathrm{C}\mathrm{l}\\ \end{array}$

Reakci popsali v roce 1963 C. E. Castro a R. D. Stephens.

Reakce je podobná dříve známé Rosenmundově–von Braunově syntéze z roku 1914. Při ní reagují arylhalogenidy s kyanidem měďným a v roce 1975 bylo vyvinuto vylepšení známé jako Sonogaširova reakce přidáním palladiového katalyzátoru a in situ přípravou organoměďné sloučeniny, což umožnilo použití mědi v katalytickém množství.

Příkladem konkrétní reakce může být příprava difenylacetylenu z jodbenzenu a CuC₂C₆H₅ v horkém pyridinu:

Na rozdíl od Sonogaširova mohou Castrovým–Stephensovým párováním vznikat heterocyklické sloučeniny, podmínkou je přítomnost nukleofilní skupiny v poloze ortho vůči halogenu, často je také třeba takovou reakci provádět v dimethylformamidu (DMF).

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat