C-symetrie

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ve fyzice představuje C-symetrie symetrii fyzikálních zákonů vůči transformaci nábojového sdružení (nábojové konjugace). Elektromagnetismus, gravitace a silná interakce zachovávají C-symetrii, ale slabá interakce C-symetrii narušuje.

Chování kvantového systému (např. složené částice) při nábojovém sdružení je popsáno kvantovým číslem C-parity, značeným C, které je kladné (+) pro sudou C-paritu, tedy C-symetrické soustavy.

Nábojová reversibilnost v elektromagnetismu

Zákony elektromagnetismu (a to jak klasického tak kvantového) jsou vůči této transformaci invariantní: jestliže každý náboj q nahradíme nábojem −q a tedy směry elektrických a magnetických polí budou obráceny, dynamika by si zachovala stejnou podobu. V jazyce kvantové teorie pole jde o nábojovou konjugační transformaci:[1]

  1. ψi(ψ¯γ0γ2)T
  2. ψ¯i(γ0γ2ψ)T
  3. AμAμ

Všimněte si, že tato transformace nemění chiralitu částic. Levotočivé neutrino bude nábojově konjugováno do levotočivého antineutrina, které neinteraguje ve Standardním modelu. Tato vlastnost je to, co je míněno "maximálním narušením" C symetrie u slabé interakce.

(Některá postulovaná rozšíření Standardního modelu, jako jsou levo-pravé modely obnovují tuto C symetrii.)

Kombinace obrácení náboje a parity

Nějaký čas se věřilo, že C symetrie by mohla být zkombinována s inverzní transformací parity (viz P symetrie) do zachovávající se kombinované CP symetrie. Nicméně narušení této symetrie bylo zjištěno u slabé interakce (zejména u kaonů a B mezonů). Ve Standardním modelu je toto CP narušení přítomno z důvodu jedné fáze v CKM matici. Pokud je CP symetrie zkombinovaná s obrácením toku času (T symetrie) výsledná CPT symetrie může být všeobecně platná.

Definice náboje

Chceme-li dát příklad, vezmeme dvě reálná skalární pole φ a χ. Předpokládejme, že obě pole mají sudou C-paritu (sudá C-parita se týká sudé symetrie vůči nábojové konjugaci. Cψ(q)=Cψ(q) jako protiklad liché C-parity, která se týká antisymetrie vůči nábojové konjugaci. Cψ(q)=Cψ(q)). Nyní lze přeformulovat věc tak, že ψ =def ϕ+iχ2. Nyní, φ a χ mají i C-paritu, protože imaginární číslo i má lichou C-paritu. Při C se ψ mění na ψ*.

V jiných modelech mohou mít φ i χ lichou C-paritu.

Reference

Šablona:Překlad

  1. Peskin, M.E.; Schroeder, D.V. (1997).

Literatura

  • Sozzi, M.S. (2008). Discrete symmetries and CP violation. Oxford University Press. Šablona:ISBN. 

Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály