C

Šablona:Technické důvody Šablona:Různé významy C je třetí písmeno latinské i české abecedy. Vzniklo z písmene gama Γ řecké abecedy. V češtině označuje neznělou alveolární afrikátu.

Písmeno původně označovalo latinské hlásky [g] i [k], potřebou jejich grafického rozlišení vzniklo později písmeno G. V období pozdního Říma se výslovnost latinského písmene C v pozici před hláskami [e] a [i] změnila na [c]. Např. jméno Cicero se pak místo [kikero] četlo [cicero]. Tato výslovnost byla přejata i do českého pravopisu, kde doplněním háčku vzniklo písmeno Č pro hlásku, která se v latině nevyskytuje.

Významy

C

Biochemie

aminokyselina cystein

DNA báze cytosin

Elektrotechnika

označení standardní velikosti elektrického článku ve tvaru válce o průměru 23 mm a délce 43 mm (tzv. „malý buřt“)

Formát papíru

normalizovaná pomocná řada

Fyzika

značka veličiny elektrická kapacita

označení kvantového čísla půvabu

Hromadná doprava

Linka C

Chemie

značka uhlíku

Informatika

C:\ je konvenční označení prvního pevného disku (resp. prvního logického disku na primární diskový oddíl) v operačních systémech založených na CP/M, jako třeba DOS

programovací jazyk C – programovací jazyk, od něhož byly odvozeny i další (C++, C#, Objective-C)

Jednotky

v soustavě SI značka odvozené jednotky elektrického náboje – coulomb

Mezinárodní poznávací značka

Kuba

Nutriologie

vitamín C

Potravinářství

vejce – druhá nejmenší velikost slepičích vajec

Sport

C se používá jako označení pro kapitána týmu (-C-)

Šestnáctková soustava (a další číselné soustavy o základu větším než 12)

číslice 12

Vzdělávání

průměrná známka (v anglosaském školství, odpovídající českému stupni dobře)

Železnice

označení vozů třetí třídy

c

Fyzika

značka konstanty pro rychlost světla

jednotka aktivity – curie

značka pro měrné teplo

označení kvarku c (půvabného)

Geometrie

při aplikaci Pythagorovy věty ve tvaru c² = a² + b² přeponu pravoúhlého trojúhelníku

v trojúhelníku stranu protilehlou k vrcholu C

v mnohoúhelnících o 4 a více vrcholech stranu mezi vrcholy C a D

Hudba

nota

Jednotky

v soustavě SI značka předpony pro jednu setinu (centi-)

Železnice

označení lehátkových vozů

označení vozů s oddíly s místy k sezení, která jdou upravit na místa k ležení – lehátkový vůz

Ⅽ

Římské číslice

symbol pro 100 (z latinského centum); též psáno jako obyčejné C

ℂ

Matematika

Množina komplexních čísel $ℂ$

₡

Měnová jednotka

značka pro měnovou jednotku colón

℃

Jednotky

v soustavě SI je ℃ (též psáno jako °C) značka vedlejší jednotky teploty – stupeň Celsia

¢

Měnová jednotka

značka pro měnovou jednotku cent

©

Typografie

značka pro copyright

Ↄ

Ↄ: ROMAN NUMERAL REVERSED ONE HUNDRED; Unicode: U+2183; html: Ↄ

ↄ: LATIN SMALL LETTER REVERSED C; Unicode: U+2184; html: ↄ

Písmeno Ↄ (antisigma) bylo jedním ze tří tzv. klaudiánských písmen přidaných do latinské abecedy císařem Claudiem a vyjadřovalo dvojhlásku BS či PS (podobně jako X se již dříve používalo pro KS či GS). V běžném písmu se klaudiánská písmena neuchytila a používala se řídce pouze za Claudiova života. Mnohem déle se znak Ↄ udržel v římských číslech pro vyjádření vyšších řádů než stovky.

Číslo 1630 (MDCXXX) klasickým způsobem zápisu

Příklad zápisu ze 16. století

Historie

Písmeno C v latině označovalo neznělou souhlásku [[[:Šablona:IPA]]]. Vyvinulo se spolu s písmenem G (označujícím znělý protějšek [[[:Šablona:IPA]]]) z etruského znaku zvaného gimmel, který pocházel z řeckého písmene gamma. Etruština na rozdíl od latiny nerozlišovala znělou a neznělou výslovnost této hlásky, proto pro ni měla pouze jeden znak.

V nejstarších latinských textech se pro zápis Šablona:IPA i Šablona:IPA používala písmena C, K a Q: Q před zaokrouhlenými samohláskami, K před A a C v jiných pozicích. Ve 3. století před n. l. bylo vytvořeno písmeno G a pro zápis neznělého Šablona:IPA zcela převládlo používání C nad K a Q. C se tedy stalo ekvivalentem řeckého písmena kappa a G ekvivalentem písmena gamma. Podle tohoto pravidla pak byla řecká slova přepisována do latinky.

V pozdějším období se ve vulgární latině původní Šablona:IPA před předními samohláskami změnilo na [[[:Šablona:IPA]]], resp. [[[:Šablona:IPA]]], což ovlivnilo výslovnost psaného C v různých jazycích psaných latinkou.

Výskyty v současných jazycích

Výslovnost psaného <c> v evropských jazycích

Písmeno C je součástí abeced různých jazyků zapisovaných latinkou, má však různé využití a různou zvukovou platnost, danou různým historickým vývojem. C je často součástí různých spřežek, jako například CH.

Ve všech slovanských jazycích psaných latinkou (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, slovinština, chorvatština) se písmeno C vyslovuje jako neznělá alveolární afrikáta Šablona:IPA. K zápisu Šablona:IPA slouží písmeno K.

Stejná situace je i v maďarštině, litevštině, lotyštině a albánštině.

V románských jazycích je základní výslovnost neznělá velární ploziva Šablona:IPA. Před předními samohláskami (I, E) se však výslovnost mění. Ve francouzštině a portugalštině se vyslovuje jako neznělá alveolární frikativa Šablona:IPA. V italštině a rumunštině se měkčí na neznělou postalveolární afrikátu Šablona:IPA (jako české č). Ve španělštině se vyslovuje jako neznělá dentální frikativa Šablona:IPA (jako neznělé anglické th), v některých oblastech se však vyslovuje Šablona:IPA.

Písmeno K se v těchto jazycích využívá jen zřídka, především v cizích slovech. Hláska Šablona:IPA se v italštině zapisuje jako Z a v rumunštině Ț. V ostatních románských jazycích se spojení /ts/ nepovažuje za samostatnou hlásku, tedy pro něj nemají zvláštní znak.

V angličtině se C čte podle stejných pravidel jako ve francouzštině, tedy jako Šablona:IPA nebo Šablona:IPA. Angličtina kromě toho používá i písmeno K. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V němčině se Šablona:IPA zapisuje zpravidla písmenem K a Šablona:IPA jako Z. Písmeno C se používá v cizích slovech a čte se buď Šablona:IPA, nebo Šablona:IPA (před předními samohláskami).

V ostatních germánských jazycích se rovněž používá písmeno K. Písmeno C je (s výjimkou spřežek) pouze v cizích slovech, kde se před předními samohláskami vyslovuje Šablona:IPA. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V angličtině, němčině a švédštině se namísto zdvojeného KK píše CK.

V turečtině se C čte jako znělá postalveolární afrikáta Šablona:IPA (jako české dž).

Tvary s diakritikou

řazeno podle pořadí v Unicode

Çç (cedilla)

albánština, francouzština, katalánština, portugalština, turečtina

Ćć (čárka nad vpravo)

chorvatština, polština, srbština

Ĉĉ (vokáň)

esperanto

Ċċ (tečka nad)

maltština, staroangličtina

Čč (háček)

čeština, estonština, chorvatština, litevština, lotyština, slezština, slovenština, slovinština

Ḉḉ (cedilla a čárka nad vpravo)

???

Znaky jiných abeced

Сс (cyrilice – výslovnost [s]; pochází z řeckého písmena sigma)

ruština, srbština, bulharština aj.

Externí odkazy

• Šablona:Otto
• Šablona:Commons
• Šablona:Commonscat