Bohrův magneton

Bohrův magneton (symbol ${\mu }_{\mathrm{B}}$) je konstanta z fyziky částic. Vyjadřuje přibližně magnetický moment elektronu. Je pojmenována po dánském fyzikovi Nielsu Bohrovi.

Definiční vztah

Bohrův magneton je definován v jednotkách SI vztahem:

${\mu }_{\mathrm{B}}=\frac{e\hslash }{2m_{\mathrm{e}}},$

kde $e$ označuje elementární náboj, $\hslash$ je redukovaná Planckova konstanta, $m_{\mathrm{e}}$ hmotnost elektronu.

Jeho obdoba (ale s jiným rozměrem!) v symetrické (Gaussově) soustavě cgs je definována vztahem:

${\mu }_{\mathrm{B}}^{(\mathrm{G})}=\frac{e\hslash }{2m_{\mathrm{e}}c},$

kde $e$ označuje elementární náboj, $\hslash$ je redukovaná Planckova konstanta, $m_{\mathrm{e}}$ hmotnost elektronu a $c$ je rychlost světla ve vakuu.

Hodnota

V soustavě SI má Bohrův magneton hodnotu:

${\mu }_{\mathrm{B}}=9,2740100657(29)\cdot 10^{-24}.$ J·T⁻¹

Někdy je výhodné vyjádřit jeho hodnotu pomocí elektronvoltů:

${\mu }_{\mathrm{B}}=5,7883817982(18)\cdot 10^{-5}$ eV/T.

Obdoba v Gaussově soustavě cgs má hodnotu:

${\mu }_{\mathrm{B}}^{(\mathrm{G})}=9,274009994(57)\cdot 10^{-21}$ erg·G⁻¹.