Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu). Je pojmenována po italském fyzikovi Avogadrovi, její hodnotu však poprvé zjistil Johann Josef Loschmidt roku 1865.
Fyzikální jednotkou Avogadrovy konstanty v soustavě SI je molŠablona:Sup, její číselná hodnota se nazývá Avogadrovo číslo.
Definice, značení, hodnota
Avogadrova konstanta se značí NA (případně L) a v soustavě SI se udává v jednotkách mol−1.[1]
Avogadrova konstanta byla původně definovaná jako počet atomů ve dvanácti gramech nuklidu uhlíku . Po redefinici SI je však od r. 2019 její hodnota pevně stanovená:
- NA = Šablona:Val (přesně)[2]
Tato hodnota byla zvolena tak, aby s přesností dostupnou v době redefinice odpovídala původní definici, nicméně hmotnost jednoho molu uhlíku již není 12 gramů zcela přesně, ale pouze téměř přesně[pozn. 1], a je třeba ji určit měřením.
Použití ve vědě
Chemické rovnice popisují reakci na úrovni jednotlivých atomů. Ve zkumavce ale pracujeme s gramy látky, což je nepředstavitelně velké množství atomů. Avogadrova konstanta nám je umožňuje vyčíslit. Například když zreaguje jeden mol sodíku (23 g) s jedním molem chlóru (35 g), vznikne jeden mol (58 g) kuchyňské soli. Podle Avogadrovy konstanty víme, že vzniklo cca Šablona:Val molekul soli a navíc máme jistotu, že nám nezůstane žádný nezreagovaný zbytkový chlór či sodík.
Avogadrova konstanta je tedy převodním nástrojem mezi makroskopickým a mikroskopickým pozorováním přírody. Dále poskytuje nástroj pro vytváření vztahů mezi ostatními fyzikálními veličinami a konstantami. Například vztah mezi molární plynovou konstantou R a Boltzmannovou konstantou kB:
- (přesně).[3]
Vztah mezi Faradayovou konstantou F a elementárním nábojem e je
- (přesně).[3]
Avogadrova konstanta má těsný vztah k daltonu[4] (Da), dříve nazývanému atomová hmotnostní jednotka u,
- , [3]
kde Mu = Šablona:Val[3] je molární hmotnostní konstanta, která po redefinici SI přestala být od r. 2019 pevnou konstantou (s přesnou hodnotou Šablona:Val) a je závislá na experimentálním určení.
Poznámky
- ↑ Podle definice molární hmotnostní konstanty má volný atom uhlíku Šablona:SuC [[molární hmotnost|molární hmotnost Šablona:Var]](12C) = 12[[molární hmotnostní konstanta|Šablona:VarŠablona:Sub]] = 12Šablona:VarŠablona:Sub·[[Atomová hmotnostní konstanta|Šablona:VarŠablona:Sub]] = Šablona:Val.[3] Číslice v závorce značí směrodatnou odchylku posledních dvou platných číslic.
Reference
- ↑ ČSN EN ISO 80000-9:2020 Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika, položka 9-2, látkové množství. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2020. (anglicky)
- ↑ Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Fundamental Physical Constants; 2022 CODATA recommended values. NIST, květen 2024. Dostupné online, PDF (anglicky)
- ↑ ČSN EN ISO 80000-10:2020 Veličiny a jednotky - Část 10: Atomová a jaderná fyzika, pol. 10-4.3, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2020. (anglicky)